Americký priateľ

Celkem divácky vděčný Wendersův film, s jasným dějem, který ale nepostrádá Wendersovu typickou pomalou (ale podmanivou) atmosféru. Ten film se mi líbil, přišel mi i celkem dobře vedený, je skvěle natočený a rozhodně jsem si při něm nenudil. Každopádně mě to nechytlo natolik, abych dal plný počet a od Wenderse jsem zvyklý na jiný druh filmů, i tak si ale s krimi žánrem poradil dobře a 4* Americkému příteli dám rád. Ale Wenders má i lepší filmy. (03.06.2020)

Jasné. Tam, kde iní dávajú Wendersovi 5, ja dám 2 a ak dávajú 3, ja dám 4. Americký priateľ je film, ktorý má to šťastie, že sa odohráva v rozmanitých prostrediach, takže ja osobne sa nemám kedy začať nudiť, ako som pri Wimovi tak trochu zvyknutý. Používa navyše na svoje umelecké zámery škatuľku kriminálneho trileru, čo tiež nemôže tempu filmu uškodiť. A ďalšou poľahčujúcou okolnosťou sú herci, ktorí predstavovali pre kinematografie svojich krajín špičku oboru. VIDENÉ ZNOVU: Musím pridať jednu hviezdu. Pri tomto par excellence trileri mi je tak trochu ľúto, že sa Wenders nevenoval viac tomuto komerčnejšiemu žánru, pretože mu podľa mňa ide lepšie, ako art a lepšie, ako mnohým tuctovým režisérom. V jeho art filmoch, častokrát postrádajúcich hmatateľný dej, sa často rozpráva takmer bez prestávky, v Americkom priateľovi skoro minimálne. Čo je myslím obrovský paradox, skoro vždy je to presne naopak. Sekvencie v metre a vo vlaku patria medzi to nanapínavejšie, čo sme v kriminálnom a trilerovom žánri mali možnosť kedy vidieť. (19.06.2012)

Tenhle film od Wima Wenderse mě velmi zaujal, je více v pohybu, než jiné jeho filmy a je to jen ku prospěchu. Kam nás mohou dovést lidské intriky s vhodně nastrojenými detaily. Bruno Ganz v hlavní roli je přesvědčivý ve svém zoufalství, které ho dovede k tomu, co nechce. A do jaké míry je Bruno Ganz (rámař Jonathan Zimmermann) zoufalý ze svého osudu a z něj vyplívajících činů, je Dennis Hopper v roli Toma Ripleye vhodným doplňkem, jako úlisný člověk, který rád postrkuje a řídí lidi tam, kam je potřebuje dostat. A jejich sblížení, ke kterému je svedlo přiznání chyby Toma, že Jonathana zatáhl do vražd mezi členy podsvětí. Ponurý příběh o pochybnostech svého já. Pěknou roli padělatele zde měl režisér Nicholas Ray. (18.05.2009)

Jak lehké je být zabijákem... když máte smrt na jazyku a správnýho kamaráda s prďáckým účesem, co si jen tak žije v malém Bílém domě a živí se prodejem obrazů mrtvého malíře, který je ve skutečnosti živý... jinak - i gangsteři mají své dny (a slabé chvilky). A jestli mysteriózno spočívá v tom, že se každý snaží působit co nejvíc ujetě a divně, tak jo, bylo to mysteriózní. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let. (29.08.2015)

Jistěže je to thriller o tom, jak se nemocný, ale čistý (nevinný, nicméně nemocný) člověk nechal zkorumpovat jedním práskaným i zoufalým, po čistotě a nevinnosti toužícím mafiánem... Ale je to taky nádherná metafora o tom, jak se evropský film nechal svést ke komerčnosti (tedy k filozofii výdělku, spíš než ke snaze o umělecký efekt) filmem americkým -- který ovšem po evropské "čistotě" nepřestává pokukovat a zpytovat svědomí... Něco takového se jen tak nevidí. Ty obrazy -- a ty "obrazy"... Lze snad vyjádřit filmové políčko rafinovaněji než rámem obrazu -- malovaného plátna? A už na začátku je tam ta "aukce" -- licitování o americké umění, nebo řekněme americký styl, kterým jsou Evropané uchváceni, přestože hodnota díla je přinejmenším sporná... Bravo, mistře obrazů Wendersi! A díky LK, že tohle monumentální, nicméně tajnosnubné dílo vydaly v přijatelné podobě... (30.12.2008)