Miluj ma! Prosím...

Proč bankéř, když byl fotograf??? A navíc to byla pěkná slátanina. Jestli si někdo myslí, že flashbacky a přeházením scén vytvoří napínavo a zajímavo, ne ne, nevytvoří. Jen zmate. A ignorováním a překrucováním logických věcí - jako třeba používání mobilů a mailů - zase jen naštve. Myšlenka dobrá, ale realizace slabá:-( Možná, že na uni stupidy to funguje, ale náročnější divák se nudí od 2. minuty. (26.07.2007)

Diane Kruger tu ešte nie je vyspelou dramatickou herečkou, ale je naozaj krásna a s pomocou Josha Hartnetta, Matthew Lillarda a Rose Byrne si tu s krásou, krehkosťou a sympatiami vystačí. Nenechajte sa odradiť prvou fádnou hodinkou, v ktorej sa iba nenápadne rozdávajú karty na stôl. Do tej druhej namiešal Paul McGuigan excelentný koktejl kompletnej palety pocitov šťastnej i nešťastnej zamilovanosti a emocionálne ich vyhrotil do maxima. A keďže to dokázal nielen vedením hercov, ale hlavne sofistikovaným strihom a kamerovými hrátkami, odomňa má zlatú medailu. Neporovnávatjte tento film s vyzretejšími dielami Briana De Palmy alebo Alfreda Hitchcocka - tu sme v jednoduchších vodách zábavy pre mladých, ktorí buď ešte stále veria vo veľkú životnú lásku, alebo ju už prežili a nezmazateľne ich prenasleduje. Záver, ktorý mohol pri menšej opatrnosti zruinovať celý film, je nakoniec tým najkrajším za posledné roky. Plakal som ako malé decko a vznášal sa v oblakoch. P.S.: Filmov ako je tento je habadej. Akurát nikdy nefungujú tak perfektne. (20.01.2005)

Soudržně a efektně natočený retrospektivní příběh, který v první polovině namlsá návalem umně nakousnutých dějových informací na několika časových frontách, zatímco v závěru svede dohromady svou čtveřici protagonistů v emocionálně vyhroceném a filmařsky důmyslném vztahovém leporelu. Opravdu málokdy se vidí film s podobným romantickým nábojem, který by nepřestával překvapovat a bavit a do obvyklé závěrečné scény by dofinišoval v takovém stylu, že ji už jen s ohledem na předchozí strhující dění pasoval na pozici nejkrásnějšího žánrového zakončení široko daleko. Některé neoriginální filmové perličky, kdy se počet náhodných setkání postav přeci jen kupí dost nepřiměřeně, potažmo se hrdinové vzájemně přehlédnou, přestože jsou vzdáleni jen několik metrů od sebe, mi sice brání udělit nejvyšší hodnocení, jakkoli se ho moje nekonečné sympatie k pocitům a jednání zamilovaného Joshe Hartnetta opakovaně dovolávaly... 85% (27.11.2015)

PO SHLÉDNUTÍ NEDABOVANÉ VERZE PŘIDÁVÁM HVĚZDIČKU. Po skončení tohohle snímku budete zklamáni, že už je po všem. Většina filmů tohoto žánru má klesající kvalitu s přibívajícími minutami, ne však Miluj mě, prosím. Příběh se rozvíjí pomalu, ale jistě a svým způsobem jsem do něj byl zažrán po celou dobu. Film dokazuje, že se v příběhu neztratíte ani v případě, když nám naservíruje milostný "čtyřúhelník". A hlavní postavy se s tím vyrovnávají velice přesvědčivě. Režisér odvedl velmi dobrou práci. Celý film je tak nějak přesvědčivý, že se tohle klidně může komukoli stát. Ovšem jsou zde i momenty, kde herci hodně přehrávají, anebo naopak nedohrávají. Ale takových momentů je zde pomálu a nejsou natolik výrazné, aby nějak ubíral z kvality filmu. Herci jsou taktéž velmi dobří. Rád se dívám na herectví Joshe Hartnetta, o Rose Byrneové zase můžu říct, že mě její postava zaujalaa zahrála ji s jistotou. Musím jen poukázat na neskutečně divný účes Matthew Lillarda. Co tím chtěli autoři říci! Film můžu jedině doporučit. (11.06.2005)

Jako kdyby Ińárritu natočil Magnolii s prvky romantiky, detektivky a dramatu dohromady. Jistě chápete, co je tím myšleno. Precizní scénář zručně pracující s náhodou a shodami událostí, notně zašmodrchaný děj s mnoha flashbacky, které dovysvětlují hlavní dějovou linii. Obsah je zvládnutý geniálně, McGuigan dostává prostor pro formu. Moderním stylem vypráví netradiční romantický příběh, který byste za normálních okolností označili za kýčovitý nebo triviální. Ale režisér vás svým obrazovým vyjádřením naprosto omámí. Rozdělování obrazu (daleko efektivnější než ve “24 hodinách“), zpomalování, bezprostřední prolínačky, zmíněné flashbacky, za podpory výborné práce kamery je stále se na co dívat a co obdivovat. S ubíhajícími minutami se začíná děj zhušťovat a počáteční nevinnost příběhu vystrkuje své růžky. Divák může kroutit hlavou, ale až do první vzpomínky, kdy docvaknou některé souvislosti. Když už se vám zdá, že tápete příliš, tvůrci opět hodí stéblo. Je jasno. Vzápětí ale při dalším skoku zpět máte nad čím přemýšlet. Až v závěru doceníte vyšperkovanost scénáře – vše bude řečeno, vše zodpovězeno. Ke konci jsem seděl zaražen v sedačce se srdcem rozbušeným a myšlenkou, že některý ženský dokážou být fakt svině. (08.08.2006)