Perfect Blue

Starší počin od režiséra mé oblíbené Papriky. Skvělý thriller, kde živé herce zastupují ti animovaní. Psychologické drama, ve kterém do poslední chvíle nevíte, jestli je bláznem ta dívenka, všichni ostatní, nebo vy. Satoshi Kon si prostě rád hraje se sny a rád je míchá s realitou a stejně jako v Paprice, tak ani tady se nebojí nahoty a drsných scén, které by v USA asi jen tak neprošly. A poselství filmu? Pokud máte nějaký sen, jděte si za ním a nenechte si do něj nikým kecat, třebaže se vám hned nedaří. (30.08.2010)

námet je jednoduchý a zrozumiteľný a najlepšie, čo toto anime ponúka, je budovanie atmosféry, postupný prechod z reality do zmäteného sveta medzi snom, filmom, skutočnosťou a schizofréniou, čo na rozumnej minutáži celkom efektne dosiahne svoj zámer. keby som bol viac zasvätený do sveta anime a bol jej (väčším) znalcom a fanúšikom, určite by som pridal hviezdičku. (26.09.2010)

Europop v podání Japonek v sukýnkách bych dával i pravidelně :-). Člověk by ani neřekl, že jde v animované verzi natočit tak bravurně vymyšlený psychologický snímek. Já k tomu vlastně nemám co říci. Ještě pořád to vstřebávám, ale ta hra s psychologií, hroucením osobnosti a smazáváním hranic mezi skutečným a vysněným světem je výborná. Režii hrané verze prosím svěřit Davidu Lynchovi, děkuji. (23.08.2013)

Wow, tohle musí být jeden z nejvíc "mind blowing" filmů. Z počátku si myslíme, že sledujeme mladou popovou hvězdu Mimu, která opouští dívčí skupinu, aby se vydala na filmovou dráhu. Filmový svět je ale plný mladých hvězd, které se chtějí prosadit a Mima tak musí něčím vyniknout. Souhlasí s natočením scény znásilnění, aby její postava dostala více prostoru v seriálu. S čím však Mima nepočítala, tak to je posedlý fanoušek, který začne posílat výhružné dopisy a na internetových stránkách zveřejňovat až podezřele detailní okamžiky ze života Mimy. Náhle je zabit scénárista seriálu a vše se začíná komplikovat. Mima a vy jako diváci začínáte ztrácet pojem o tom co je realita, co se může Mimě zdát. Nebo je to všechno jen součástí seriálu. Bravurně zrežírované a pořád na hraně, takže si nejste jisti i tím koncem. Který je mimochodem asi jednou z nejpamátnějších filmových scén. Bavím se samozřejmě o večerní honičce. Japonci opět potvrzují, že filmové řemeslo dokáží dotáhnout téměř ke 100%. (14.05.2014)

Nevěděl sem, co mám od tohodle filmu čekat a musím říct, že počínaje 50. minutou sem opravdu nestíhal nic jinýho, než valit voči. Naprosto mistrovský mix takovýho toho popelkovskýho typu, říznutej Davidem Lynchem, a Wesem Cravenem, matení diváka, že neví, jestli sleduje děj, nebo film, popř. komu se vlastně co zdá... Přestože animace občas trošičku pokulhává, samotné tempo filmu je naprosto smrtící, strach z neznáma vas pohltí naprosto úplně, a ty dvě honičky jsou obě tak naprosto vysilující, že se u nich docela zapotíte. Konec fimu se dá sice vykládat více způsoby, a v některých místech působí zpětně trošičku nelogicky, ale věřím, že je to pouze otázkou opakovaného zhlídnutí. (28.03.2006)