Mugen no Ryvius

Velmi povedené dílko od Sunrise. Skupina studentů se musí potýkat s nepřítelem a hlavně se sebou. Místo kladení důrazu na akci nastupuje psychologie postav, která funguje někdy více, někdy méně, ale působí většinou věrohodně. Je to téma, peklo jsou ti druzí, a pokud mají strach ze smrti, můžete si být jisti, že každý má uvnitř sebe psychopata, který chce ven. Ze školní hierarchie vykrystalizuje něco obludného, co všechny deformuje a mnozí to už ani nevnímají jako zlo. K rozjitřené atmosféře strachu a negativních emocí přispívá i hudba, která nervózně vibruje v pozadí. Nečekal jsem od toho kdo ví jakou originalitu, ale byl jsem mile překvapen. Návyková záležitost, která mi nedala spát. (28.12.2008)

Infinite Ryvius. Liebe Delta je výcviková orbitální stanice pro studenty (učí se tam nejen piloti, ale i obslužný personál). Jednou dojde k "selhání" a stanice začně padat do nebezpečného Geduldu, načež se zjistí, že uvnitř stanice je schovaná mocná vesmírná loď Ryvius. Problém je, že na její palubě jsou pouze studenti, žádní zkušení dospělí. Tady je paralela k Pánu much na místě, ovšem zatímco v Pánu much to byly děti mladší, navíc bez možností něco podniknout, a proto docházelo především k návratu k primitivismu a agresi, v Infinite Ryvius tomu tak není - studenti nejsou úplně neschopní, učí se loď ovládat, mají plány, i vůli po nějakém řídicím systému - i když samozřejmě takhle uvažuje pouze menšina a větší část studentů sklouzne právě k chaosu a brutalitě. Je velmi zajímavé sledovat, jak se v průběhu seriálu (tj. jak se postupně zhoršuje situace na Ryviusu) mění postavy, jejich charaktery, motivace, cíle... a přitom to stále působí "přirozeně", v každém jednání či následku se dá spatřit "tak nějak by to asi bylo"... ____ Kromě velmi zdařilé technické stránky stojí za zmínku hudba, která je dílem Hattori Katsuhisa a hip-hoppera M.I.D. - díky této spolupráci vznikl opravdu zajímavý mix klasické filmové hudby a růných hip-hopových kousků a d'n'b smyček, které se k dokreslení atmosféry na lodi vyloženě hodí. _____ Po PlanetEs (ovšem chronologicky před ní) se jedná o další vynikající seriál od Gora Taniguchiho, který opravdu doporučuji. (04.11.2004)

Ještě předtím než začnu, ti co to neviděli, nečtěte SPOILERY, tohle anime skrývá neskutečná překvapení a já bych moc nerad, abych neco omylem prozradil (kdyby se tak stalo omlouvám se). Naprosto senzační sci-fi. Asi prvních sedm dílů jsem si neustále říkal, hezké to je, ale žádné moc velké psycho tady nevidím, a co teprve změna charakterů, pche. Jak velké bylo mé ohromení, když jsem viděl, jak se všechny ty náznaky v prvních sedmi dílech logicky seskupili a skutečně děsivě a hlavně PRAVDIVĚ změnili postavy. Mugen no ryvius vyuívá krásy a štěství z prvních dílů, aby je děsivě proměnil. Z toho všeho mi naskakovala husí kůže. Víc a víc se to zhoršovalo. Lidé se chovali jako lide, ne jako banda superchytrých Budhů, kteří si vymyslí všichni dohromady systém a pravidla, která se budou dodržovat, a když je někdo poruší, ihned si to uvědomí, s pláčem se přizná a všichni mu rádi odpustí. Tady ne, tady nastupuje tvrdá realita lidí pod tlakem. Nechybí snad ani jedna ze základních emocí: žárlivost, nenávist, láska, STRACH (SPOILER nikde jsem neviděl, že by se hlavní hrdina rozbrečel strachy a to nemyslím jen pofňukávání, ale ryzou hrůzu o vlastní život. Mimochodem skvěle napsaný hlavní hrdina, ostatně jako všichni ostatní :) KONEC SPOILERU) a další. Nejvíce jsem měl rád asi Airsu Blua- SPOILER jediný se snad po celou dobu choval racionálně SPOILER KONEC. Dalo by se toho říct daleko víc. Jo a ještě zakončení bylo naprosto famózní. Tohle se mi přímo brutálně líbilo. CO NEJVŘELEJI DOPORUČUJI! (09.05.2013)

Výborné anime, které z nějakého důvodu uniká pozornosti většiny CSFD otaku. Snad proto, že pokud jde o anime seriály, je už rok 1999 skoro dávná minulost, nevím. Každopádně byste to měli napravit. Chcete-li více informací, tak si rozhodně přečtěte komentář Jhershawa. Já jen dodám, že je to zase jednou anime, které v psychologii postav IMHO překonává tolik velebený NGE. I zde se často postavy nacházejí ve vypjatých situacích a já jim to prostě víc věřím (většinou). (28.02.2007)

Skvělé vylíčení situace na vesmírné lodi plné "dětí" (ty uvozovky jsou tu na místě, některé postavy se na svůj věk chovají velice dospěle), postupné stupňování situace na Ryviusu má docela grády, nerozhodnost a zmatenost některých postav je dost pochopitelná, občas jsem si sama říkala, že nevím, co bych v dané situaci dělala. Bohužel pro mě má Infinite Ryvius několik vad na kráse (které ho ovšem nedokázaly obrat od pěti hvězd) - prvním a největším je růžová *píp* (domyslete si libovolné velmi vulgární slovo) - jakýsi duch lodi (její význam a původ je vysvětlen později v seriálu). Vadila mi hned z několik důvodů: Zaprvé je naprosto nesnesitelná jako postava, neustále se někde zmateně motá, kulí oči a trousí svým nebohým hláskem hlášky typu "kdo je to?", "co je to?", "to bolí". Zadruhé byla největším ztělesněním toho, že se tvůrci neudrželi v rovině možné reality, ale museli tam hodit nějakou "záhadu", což je imho dost škoda. Dále tady máme vůdce lodí, kteří napadají Ryvius. I tady je později jejich chování částečně vysvětleno, přesto si myslím, že by nikdo nenechal takové psychopaty, či hysterické staré rašple řídit vesmírnou loď, kdyby viděl, v jakém jsou psychickém stavu. No a poslední věc je ryse osobního rázu - málomluvný vůdcovský grázlík Airs Blue mi v druhé části seriálu vážně chyběl, zamilovala jsem si ho od prvního pohledu a je mi trochu líto, že ho lépe nevyužili, měl na víc;-) (11.02.2009)