Blood: The Last Vampire
Obsahy(1)
Píše se rok 1966. Saya je poslední žijící členkou rodu původních upírů a díky jejím schopnostem pracuje pro tajnou americkou armádní složku, která se zabývá likvidací démonů. V přestrojení je vyslána na střední školu v Yokotě, kde má za úkol lokalizovat a následně zabít skupinu nestvůr, které mají na svědomí několik vražd zdejších obyvatel... (-Ravee-)
(viac)Recenzie (67)
Musím se přiznat, že nejsem velký fanda vampire témat, ale když se hned v začátečních titulcích objevil titulek o kooperaci s Mamoru Oshiim, byl jsem uveden v očekávání a v napětí něčeho většího. Příběh je na 48minut dobrý, ani vampire téma mi příliš nevadilo, drží se jistých pravidel, nastoluje jisté otázky (furt dokola...), jen jsem nepochopil, pokud byla "Sayo" onen The Last Vampire, japato se potom mohla prohánět po ulicích i ve dne...? (takže zas tak furt ne:) ) No ale vrátil bych se zpět k Oshiimu, protože se mi na tomto filmu velmi líbila vizuální stránka, která je jako okopírovaná z oshiova Ghost in the shell 2 - Innocence... Pozdaí jakoby děláno počítačem, kdežto postavy kreslené ručně... tudíž pozadí působící velmi plasticky a postavy velmi ploše, a když na to soustředím svůj pohled, jedno s druhým mi nějak nejde skloubit, ale přesto vždy nakonec jsem natolik zaměstán dějem, že si na tuto řekněme anomálii oko nakonec zvykne a vizuálně je ohromeno... další podoba s Innocence byla v barevnosti, hře světla a stínu... celkově mi to strašně připomínalo práci Mamoru Oshiiho. ()
Naprosto parádní akční hororový nářez, který sice občas kapičku zakulhá po animační stránce, podstatné ale je, že zábavy nabízí víc, než leckterý celovečerák - tak úžasně natřískaný je. PS.: A opravdu nedoporučuji koukat na jeho celovečerní zpreznění v režii Chrise Nahona. Nemuseli byste to přežít ve zdraví... ()
Mizerná splácanina všech možných upírských motivů. která působí jako něco, co má scénář z hodně podprůměrného dílu Buffy, přemožitelky upírů, které někdo připsal vlastní sadu tesáků a Bladeovskou katanu, bohužel to ale není klon zábavný, on je totiž hrozivě blbý, mající logické díry velikosti dvou Gruzií, takže film je vážně hrozně hloupej a hlavním kamenem zkázy je tak fakt, že se celou dobu tváří hrozně vážně, bez nadsázky se fakt film o upírce čtvrtící démony na střední škole prostě dělat nedá, obzvlášť když v závěru přijde nehorázně űberdementní filozofování, které zcela koresponduje s nudnou a unilou hlavní hrdinkou s výrazem nakopnutého emo-štěnětě při záchvatu dráždivého kašle. Dobrej vizuál rozhodně nestačí. ()
Přestože mám ve své filmotéce několik anime kousků, tak tento druh filmů doteď nepatřil k mým nejvyhledávanějším. Po shlédnutí tohoto snímku však přišel čas na změnu, protože jsem byl velice mile překvapený a hlavně spokojený s tím co jsem viděl. Hlavním plusem je nádherná animace prostředí, která je v určitých pasážích úžasně propracovaná do sebemenšího detailu. Ve spojení s hudebním doprovodem nabídne divákovi slušnou porci záživné podívané, kterou jen sem tam naruší poněkud kostrbatý děj. Některé místa jsou totiž trošičku nudnější, stejně jako charakteristika několika vedlejších postav. Tvůrci totiž všechno vsadili na kouzlo hlavní hrdinky, jenž ovšem v určitých chvílích také zrovna dvakrát nezabodovala. Narozdíl od své filmové kolegyně nám totiž animovaná Saya nenabídne takový krvavý masakr, což je ovšem odvozeno od pojetí, kterým se tvůrci nechali inspirovat. Film z roku 2009 sázel totiž především na svou akčnost a litry krve, zatímco jeho starší bratříček spíše kladl důraz na vytvoření co nejtemnější atmosféry. Trošku mi vadilo i divné ztvárnění upírů/démonů, které bylo ze slabšího soudku. ()
Galéria (15)
Fotka © Production I.G.
Zoznámte sa - americká Saya. Dobre počujete, s tou japonskou nemá príliš spoločné. Len povážte - animácia a kresba pripomínajúca spoločné japonsko-americké animátorské projekty, spracovanie na úrovni síce miestami atmosférického, ale nepríliš zábavného béčka, pátos (a že aký - celá časť okolo a v hangári je na nezaplatenie!), rezignácia na logiku deja, strnulé charaktery s nulovým prekreslením a zužitkovaním potenciálu, OTRASNÝ anglický dabing a japonský ešte horší tým, že pôsobí ako umelo napasovaný. A keď sa v závere dostavia pokusy o prehĺbenie a ten najdebilnejší spôsob vysvetlenia, aké má scenárista poruke, začína to celé vyznievať ako pekný pokus o paródiu... Ale pekne poporiadku. Ako znalec a fanúšik manga predlohy, a ešte omnoho viac brilantného seriálu som rozčarovaný a nepríjemne prekvapený. Áno, aj seriál mal v sebe množstvo pátosu, ale bol umne zakomponovaný ako násilie a brutalitu eufemizujúci činiteľ do vyladeného celku, nabitého emóciami, akciou a strhujúco dynamickým univerzom s množstvom perfektných charakterov a hybateľov deja, plný zvratov, okorenený o sekundárne časové línie, cestovanie po svete a množstvo prvkov (a symboliky), ktoré z neho robia zásadné dielo pre každého otaku a fanúšika japonského animačného žánru. Blood: The Last Vampire je, ako však dá divákovi poznať až záver, vo vzťahu k seriálovému súrodencovi prequelom a je primárne určený práve znalcom predlohy ako dočasné sústo na ukojenie hladu pred hlavným chodom. Z toho dôvodu je zrejmá epizodickosť, skratkovitosť a absencia vysvetľujúcich prvkov ospravedlniteľná a dá sa predpokladať. Bohužiaľ, sme tým pádom ochudobnený o všetko to dobré. Postavy nemajú medzi sebou žiadne poriadne vzťahy, množstvo vecí je pre laika a neznalca úplne nepochopiteľných, chýba tu globálny kontext, chevalieri (darmo budem zapierať, k Hajimu, Solomonovi a ostatným som si vybudoval svojho druhu vzťah), niektoré veci sú úplne nezmyselné (Sayina nová katana - tomu jeden neuverí...) a celkovo je to len na gore a kolísajúcej atmosfére postavený 43-minútový krvák, ktorý nedokáže (narozdiel do seriálu) divákovi sprostredkovať ani jednu zaujímavú myšlienku. Pre niekoho možno audiovizuálne opojné guilty pleasure (závisí od toho, aký je váš vzťah k anime a koľko ste toho už videli), ale svojim súrodencom robí skôr hanbu. Nehovoriac o tom, že práve takýto prequel som si nepredstavoval - dúfal som vo Vietnam (teraz mi prichádza na rozum, že vlastne nebolo poriadne predstavené ani prostredie, v ktorom sa tento miniatúrny a pre mňa zbytočný medailónik odohráva). Ten však, ak sa dobre pamätám, dostal priestor v jednej epizóde. Na záver snáď len jedno - ak chcete spoznať skutočný príbeh Sayi, odporúčam vám tento seriál. Tým, ktorí ho už videli, prípadne tým, čo hľadajú zaujímavú a relatívne inteligentnú zábavu v medziach žánru radím - ruky preč. Pár efektných scén celkom ušlo, ale azda tým najdesivejším na tomto kúsku je animácia postáv (a niektoré postavy - učiteľka - všeobecne), z ktorej budem mať ešte dlho nočné mory. 40% () (menej) (viac)