Kroužek sebevrahů

Tak prvotná scéna vlak a veľa študentiek bola pôsobivá a tá mi naznačila, že film bude mať silnú drsnú zložku a to naozaj mal. Velice prepracovaný príbeh a hlavne nepredvídateľný. Gore efekty boli slabé, hlavne tá krv bola jasná farba a keď skákali skokani zo striech a na oknách sa objavili krvavé škvrny, normálne ma to rozosmialo, lebo na logiku tento film rozhodne nehral. Atmosféra v niektorých prípadoch bola mrazivá, ale ta naivita, ktorá vo filme hrala prim, mi moc nevoňala. Film parádne začal, ale nevýrazne skončil a ta pointa bola na riadne zamyslenie. (06.04.2016)

CITÁT - Tokijský expres právě přijíždí na osmou kolej........... Hromadná sebevražda a hrůzný nález bílé tašky obsahující svitek lidské kůže rozjede policejní vyšetřování, které z prvu nebralo sebevraždu jako kriminální čin. Zdá se, že opak je pravdou. Kdo stojí za sérií sebevražd? A jsou to vůbec sebevraždy? CITÁT - Pozor, padá ucho.......... Jedna spojitost tu však je. Hudební skupina Dessert. Při jejich zpěvu se zvětšuje možnost sebevražd. Ani se nedivím. Když jsem je chvilku poslouchal taky bych nejraději spáchal sebevraždu. Jenže, pak se něco stalo. Příběh se začal odvíjet jiným směrem než divák očekával. Bohužel se přidal i fenomén moc podivných náhod, to nemám rád. CITÁT - Svět je jenom rozházené puzzle.......... Krvavý snímek Japonské produkce o lásce a štěstí. Film nese mnoho poselství a každý si tam najde to své. CITÁT - Světlo ve vzpomínkách - 7842433................ (28.09.2012)

Japonské dny lumíků… Kriminální drama s hororovými prvky, co se nenuceně přehoupne do lehce muzikálového mindfucku beroucího si na paškál pubertální zbožňování idolů, komunikační sílu internetu a hlavně tradiční Nippon důvod k dobrovolnému odchodu ze světa - nedostatek sebeúcty. Ubrat plyn v úsměvných gore efektech, symbolice a jinotajích, naslouchalo by se asi mimoasijskému divákovi lépe, nicméně pak by to už nebylo to pravé Shionovo Sono japonské společnosti.. To já mám k sobě dobrý vztah - kdykoliv slyším Justina Biebera, mám nutkaní hodit pod vlak jeho, nikoliv sebe.. (18.09.2012)

Velmi nečekaný a drsný začátek dost zvláštního filmu. Film o klubu sebevrahů. Lidech, kteří pod medializací, internetofobií (fakt nevim ejstli to má název :D) a vlastní ovlivnitelností televizí a internetem, podléhají myšlence sebevraždy. Nechápu myšlenkové posuny lidí v tomto filmu, ale jde o krutý počin kritizující internet a televizi. Ne, že bych toto téma měl nějak moc rád. Podle mě bylo trefně vymačkáno v Takových normálních zabijácích Olivera Stonea. Avšak japonská díla jsou trochu jiný šálek kávy. Ať už jde o úvodní scénu se školačkami, jemné krájení "jen" sýra nebo lehké odtrhávání proužků kůže. Závěrečné ne-rozuzlení vnese jinou formu ovlivnování. Mít svůj idol, je někdy velmi nebezpečné :). Celkově jde chvílemi o šokující film, který však mohl být o trochu lepší. Některé scény působí silne groteskně a uměle, což je škoda. Trochu více snahy o "realismus" by se hodila :) (07.04.2005)

Úžasně úchylných několik minut, kdy svůj život velmi nechutným způsobem končí 54 japonských školaček. Začátek slibně rozvíjejícího se filmu, ale při něm jsem pořád marně čekal, kdy začne být něčím víc než jen pouhou ujetou úchylovinou. Tuto naději jsme si uchoval zhruba tak do poloviny filmu, ale beznadějně padla až tak ve dvou třetinách, kdy už je naprosto jasné, že tady tentokrát pšenka nepokvete a snímek není jen beznadějně úchylný, ale také dost nelogický a divný. režisér se nažral, ale divákův mozek celý nezůstal. Stačilo málo a hodnotil bych lépe... Ale asi nejvíc mě asi dojmuly závěrečné titulky, v nichž problesklo, že jde o naprostou fikci a veškerá podobnost s kýmkoli a čímkoli ne náhodná. Nepíší se takové věci jen, když nějaká podobnost existuje?!Tento film možná Japonci ani do světa pustit neměli. (28.01.2009)