Krátke strihy

Niekde som v súvislosti s týmto filmom čítal (parafrázujem), že jeden z dlhších filmov 20.storočia, ktorý pôsobí ako ten úplne najkratší... Ja len toľko, že AMEN! Ani presne neviem čím to... Roztrieštené príbehy mnohých zdanlivo nesúvisiacich ľudí vo filme odjakživa považujem za čisto matematický kalkul, ktorý je síce presne vymyslený, ale postráda samo o sebe to podstatné filmové orechové - prirodzenú emóciu. Tu to ale kupodivu fakt šlapalo. Asi aj vďaka megahviezdnemu hereckému obsadeniu (toľko zvučných mien v jednom filme neviem či som niekedy videl) a Altmanovej (použijem síce oxymorón, ale na nič trefnejšieho už neprídem) "dynamicky statickej" réžií som ostal prikovaný 3 hodiny iba na vzťahoch a dramatických situáciách. PS: Dieťa náhliace sa do školy rezkým mladíckym šprintom, následne "jemne" zrazené autom, pomaly dezorientované meniace smer svoje cesty (domov), odmietajúce pomoc osoby sediacej za volantom ("Mama mi zakázala nasadať do auta cudzím ľuďom...") vo mne zarezonovalo... ani to neviem popísať... Hádam len doslovne - bolo mi smutno až sa mi chcelo zvracať. (01.07.2013)

Když u nějakýho filmu vydržim 3 hodiny a nemam chuť to vypnout, tak to už samo o sobě znamená, že na tom filmu asi něco bude. Sice jsem moc nepochopil, co tim chtěl básník říci, ale ten film mě chytnul a nepustil až do závěrečnejch titulků. Líbil se mi hlavně černej, chvílema až morbidní a zvrácenej humor, líbilo se mi herecký obsazení a líbila se mi ta podivná atmosféra celýho filmu. Navíc já mam pro tyhle propletence různejch zdánlivě nesouvisejících příběhů jakousi slabost. Film asi nebude pro každýho, ale já jsem byl spokojenej a po dlouhý době zase něčemu dávám 5 hvězd. (30.12.2014)

Kdybych měla jmenovat jeden film, o kterém se dá říct, že je vyloženě o životě, pak je to pro mě jednoznačně tento. Nemám ráda takhle dlouhé filmy ale u Prostřihů je úžasné, že jsem se i přes tak dlouhou stopáž nenudila ani minutu, film se hned od začátku pěkně rozjel a v takovém parádním tempu pokračoval až do konce, navíc všechno tu bylo tak nepředvídatelné. Je to nejen film o životě ale také dost depresivní film plný lidské bolesti, nepochopení a trápení všeho druhu. Film o různorodých lidech, jejichž životní příběhy jsou vzájemně propojené a je to udělané tak dokonale a nenápadně, že vám to nepřijde nijak přehnané. A zároveň je to udělané tak přehledně, že se v mozaice příbězích vůbec nijak neztrácíte. Rozhodně stojí za vidění ale pro každého to asi není. (18.09.2012)

Díky za tě, dávno mrtvá kleopatro! Objevilas korelaci mezi názvem filmu a krátkými epizodami, přičemž jsi mi tou odpornou zdrobnělinou "dílko" udělala alespoň dvě jizvy na pumpě od husqvarny! Tak si představte, že již v desáté minutě zíváte kvůli absenci akce či jakékoliv známce obscénnosti. A tak si z nudy vykalkulujete, že jste TEPRVE V 5% toho dílka! Čert vem, že se v 80% procesu zjeví ohanbí DžůLIJÁNY či úchylka filantropa Starka na mladé jehněčí! 55% (01.11.2013)

Film se mi líbí svou formou a tím, že i když má tři hodiny, tak skutečně nenudí, protože se prostě pořád něco děje. Děje se to tolika lidem, kteří jsou ale navíc propojeni, takže pořád zůstáváte ve střehu, aby vám neunikly nějaké souvislosti. V tomhle je snímek dobrý. Celkově mě ale nedokázaly některé příběhy tak zasáhnout. (04.03.2016)