Vec

8/10. Podmanivý až na půdu. Naprosto neuvěřitelné, co v roce 82 Carpenter stvořil za děsivost. Hlavní síla ale tkví v izolaci postav, hutné atmosféře a především faktu, že si nejste jisti, proti čemu ve skutečnosti stojíte. Scéna, kdy skupinka hrdinů zkouší vlastní krev, je naprostý strop očekávání a následného děsu. A ta hudba" Všechna čest! PS: Kurt Russel je zatraceně cool. (08.07.2019)

I po letech stále skvostná věc, která ohromuje neskutečnými Carpenterovými výjevy, které by už dneska byly CGI a nepůsobilo by takhle správně hrůzostrašně. Zřídkakdy narazím na filmy, které jsem dlouho opomíjel a i dnes na mě tak silně zapůsobily. Všem doporučuji, za mě by měl film mít kult Vetřelce, je to mnohem lepší. (26.11.2017)

Je to perfektný sci-fi horor od Johna Carpentera. Má skvelý príbeh o posádke americkej výskumnej stanice na Antarktíde, ktorá sa dostane do kontaktu s mimoriadne nebezpečnou mimozemskou formou, ktorá bola dlhé roky zmrznutá v ľade, pričom už spôsobila smrť celej posádky nórskej stanice a tak musia členovia stanice urobiť všetko preto, aby ju zničili, lebo by časom mohla ohroziť aj celé ľudstvo. A kedže je táto forma života schopná napodobiť všetko živé, nedá sa veriť nikomu. Spracovanie je rozhodne vynikajúce, toto mi skutočne prišlo ako kombinácia všetkého, čo mám v tomto žánri rád a pritom pri snáď najvyššej možnej kvalite. Dej už od začiatku pôsobí výborne, cítiť v tom tú správnu tajomnosť a keď sa to už naplno rozbehne, úroveň ide ešte vyššie, pričom si ju s minimálnymi rozdielami udrží až do konca, tu som mal skutočne pocit, že jedna nezabudnuteľná scéna strieda druhú. Perfektný je aj výber prostredia, základna na Antarktíde je nielen atraktívna, ale hlavne ponúka pocit odlúčenia od civilizácie, kde je záchrana prakticky nemožná a navyše kvôli obmedzenému priestoru výborne funguje aj pocit klaustrofóbie, kde sa niekomu inému dá veriť len ťažko. A nesklame ani samotné zlo, v tomto prípade pomerne netradičná mimozemská forma života, ktorá ponúka priestor pre mnohé nápady, čo sa jej aj darí a tak neustále niečím prekvapuje. Vynikajúco je na tom aj hororová stránka, je tu perfektná atmosféra, ktorá sa filmom nesie po celý čas a neustále cítiť napätie, keďže tu sa stále niečo môže stať. A samotné hororové sekvencie sú už samostatnou kategóriou, tu o nejakom stereotype nemôže byť ani reči, každá scéna je iná, je tu plno perfektných nápadov a skvelo zvládnutých tvorov, ktoré pôsobia aj poriadne nepríjemne. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, scéna so psami, krvná skúška, snaha o oživenie muža, ale vlastne aj všetko ostatné je vynikajúce. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, táto zostava výskumníkov ponúka úplne ideálny výber postáv a poteší aj niekoľko známych tvárí ako Kurt Russell alebo Keith David. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra, napätie a tie triky, ktoré dodnes považujem za vrcholné pre tento žáner, John Carpenter v najlepšej forme. A vydarila sa aj hudba. Vec je moja srdcovka a jednoznačne najlepší horor, aký som kedy videl, čo sa nezmenilo ani po mnohých pozretiach. Síce nemôžem povedať, že by bol až tak desivý, ale jednoducho má všetko, čo mám v tomto žánri rád a svoj potenciál využil naplno. 88% (05.07.2007)

Svého času velice deprimující filmový počin. Svého času zcela realistické, unikátní a dokonalé triky. Svého času vyjímečně dokonalý scénář. Vše stojí na podmínce, že mimozemská věc dokáže vytvořit naprosto dokonalou kopii jakéhokoliv živého tvora, v našem případě člověka, člena výzkumného týmu polární stanice. Navíc je to docela vyvážené z hlediska napětí. Dokážete být zhnuseni mutací tvora a přitom vás děsí, kdo další může být transmodifikován, čili může zabít ostatní anebo prostě zemřít. V každém případě se zoufalstvím v očích sledujete, jak se posádka stanice kvapem početně zmenšuje a jak hrozné by bylo, kdyby se Věc dostala mimo jejich stanici. Pak přijde závěrečná scéna a vy jste rádi za Kurta Russella. Jste rádi i za Johna Carpentera, že to tak šikovně natočil a také za Ennia Morriconea, že to podmáznul tak úchvatnou a dechberoucí děsivou hudbou (14.06.2011)

Horror jako žánr nemusím, ale čestnou výjimku představují survival horrory. A právě Věc je takřka dokonalým reprezentantem, krom odpudivých "gore" výjevů obsahuje něco mnohem účinnějšího – hru s psychologií diváka. Princip umístit skupinu postav na izolované místo (v tomto případě bílé pláně Antarktidy), znemožnit jí únik (v tomto případě masivní bouří) a vystavit je nepříteli, který se může skrývat uvnitř kohokoli z nich, je sice osvědčený, ale nikde nefunguje tak dokonale jako právě ve Věci. Minimalistický scénář strhává pozornost k syrové atmosféře, repliky postav jsou spíš účelové, všechno důležité je vidět a hlavně CÍTIT. Z Věci vychází cosi takřka fyzicky hmatatelného, strach není cítit umělotinou rekvizit, ale skutečným prožitkem. Když se Věc objeví, dostavuje se takřka úleva... Skutečný strach je nevědomost, nejistota. Zkrátka takhle si představuju dokonalý horror o přežívání v extrémních podmínkách. A atmosféra polární základny je natolik unikátní, že Věc asi hned tak něco nepřekoná. (27.01.2004)