Oni žijú!

Až do okamžiku nasazení brýlí, což může být zhruba tak ve třetině filmu, mi Oni žijí přišli jako poměrně nemastný a neslaný thriller beze strachu, který diváka nevtáhne. Potom se to ale rozjede, sice podle šablony klasického béčka, ale je to slušná podívaná. Škoda, že ji Carpenter víc nepropracoval, mohl to být výborný zážitek. A také to chtělo jinou hudbu, ta režisérova je opravdu strašná. (24.04.2006)

They live, I sleep. Prvních třicet minut jsem se ukrutně nudil, pak už to bylo jenom horší.. Carpenter, který si tentokrát ani nepomohl hudbou, jakože prďácky brojí proti komercializaci kultury, konzumnímu životu a ekonomice Ronalda Reagana a přitom v čele s osvaleným Marošem Kramárem dosáhl jedině toho, že stvořil první film, kterému jsem měl sto chutí rozšlapat brýle. Hlavní myšlenka dobrá, realizace ovšem na úrovni Paula Michaela Glasera. No nic, alespoň jsem byl obohacen krajně existenciální hláškou: „Brácho, život je čubka. A zase hárá…“, o jejíž původním autorství se vedou letité spory. Někteří říkají podnapilý Jean-Paul Sartre, jiní zase, že za ní stojí od Tokia doposud vzdálený Goro.. (08.09.2017)

Čekal jsem nějaký ten horor, ale ač teda masky "oněch" jsou fakt husté (tohle na mě vyjuknout někde na ulici, notabene večer, tak se regulérně poseru), dostal jsem jen výborné osmdesátkové sci-fi s trochou toho sociálního podtextu (dosaďte za emzáky nadnárodní firmy a "vrcholové" kapitalisty a máte to). Další z výborných carpenterovských záseků, tentokrát (zase) do sci-fi žánru. (09.05.2010)

Nosit sluneční brýle je ve filmech je v kurzu ( trochu jsem se namáhal jak napsat česky být in) a to nemusíte být z Matrixu, ani být terminátorem a ani být ve stálém stavu agentury MiB (muži v černém). Když si některé brýle nasadíte nemusíte vidět svět hned růžově. Vzhledem ke tlaku reklamy a masmédii je film nadčasový. (24.01.2011)

"Přišel jsem si sem zažvejkat a nakopat vám prdel. A došla mi žvejkačka." Co tím chtěl básník Carpenter říci? Měla to být kritika zaslepené společnosti, která by měla otevřít oči (v tomto případě nasadit sluneční brýle) a postavit se tomu, jak s ní média manipulují, nebo to mělo být akční béčko? Zřejmě od všeho něco, jenže ono se to navzájem hrozně tluče. Nejvíce je to vidět v momentě, kdy má Carpenter potřebu zastavit příběh na dobrých pět minut a nechat dva wrestlery bezdůvodně se navzájem mlátit a když si člověk uvědomí, že zřejmě právě kvůli této scéně byli zápasníci (jinak nic moc herci) do filmu obsazeni a zároveň si uvědomí, jak je zbytečná, hloupá, špatně natočená a ještě mnohem hůře ozvučená, tak se vytrácejí i poslední dobré dojmy, které tento film mohl zanechat. A je to obrovská škoda. Protože dobrých filmů o lidstvu, se kterým je nevědomky manipulováno mimozemskou civilizací, je jako šafránu. A ještě více to mrzí v případě Jsou mezi námi, protože třeba scény s brýlemi mají velice působivou atmosféru. (11.07.2012)