Réžia:
Jurij Borisovič NorštejnScenár:
Sergej KozlovKamera:
Alexandr ŽukovskijHudba:
Michail MejerovičObsahy(1)
Príbeh malého ježka, ktorý ide ako každý večer starou známou cestou navštíviť priateľa medveďa, nesie mu malinový džem a teší sa, ako budú spolu počítať hviezdy, popíjať čaj. Nebolo by na tom nič zvláštne, keby sa cestou nestratil v hmle a všetko nebolo zrazu inak... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (79)
Pohádka??? Bojim, bojim, já chci maminku. U scény s vylekaným medvědem, se o mě pokoušel infarkt. Vidět tohle jako dítě, začnu se počůrávat a tak měsíc bych musela spát s rozsvícenou lampičkou. Díky bohu, ja nepaněmaju pa rusky, takže nemám nejmenší anung o čem pan vypravěč povídal, jinak bych vočadla dneska opravdu nezamhouřila. ()
Nádherný příběh. Ježek, držící svůj váček a plující po řece, je to nejroztomilejší a zároveň nejsmutnější, co jsem za poslední dobu viděla. Ale zeptám se. Jaký význam má ten kůň na konci? Možná jsem hloupá, ale nevím, jaký význam měl, snad jen krom toho, že si Ježek rozšířil obzory o světě kolem, ale mám pocit, že tam bude nějaká hlubší myšlenka... 5* ()
Důkaz, že v Sovětském svazu byli opravdu ve všem první a měli všechno nej... Buď největšího ježka na světě, nebo nejmenšího medvěda. Kresba a atmosféra perfektní, jen ten děj se mi jevil poněkud zvláštní, každá postava pobyla na plátně jen chvilku, většinou neměla žádnou funkci pro příběh, prostě se jen tak vynořila a zase zanořila... jako v mlze... jo ahá! ()
Ekzistencialnyj jožik¬ Už výtvarné zpracování samo, aniž bylo porozuměno mluvenému slovu, je velice zdařilé (výtvarně jsou postavy zpracovány stejně jedinečně, jako u našeho J. Trnky); ač ovšem teprve po porozumění jemu můžete ono plně oceniti (brunátné tváře medvěda, útlost ježkova těla etc). Vnímavý člověk ale rozumění mluvenému, po několika pozorných shlédnutích, nebude mnoho postrádati — byť v některých místech (pouť po řece) je dosti důležito.¬ Já sám — roztržit a těkav po kdovíjakých zeměkrajích — jsem byl plně osvícen až na potřetí, slovenskými titulky; neboť rusky ani anglicky mnoho nerozumím. A tak jsem si mohl na počtvrté vychutnati Jožika v tumaně i v původním ruském namluvení… Dodávám, že myšlenka se s příběhem a ten zas s výtvarnem a naopak natolik propojuje, že označiti tento počin za dílo dokonalé není přeháněním… ()
Ježko v hmle je podľa mňa najkrajšia rozprávka, akú som kedy videl... Vynikajúca animácia, temný príbeh a strašne sympatický ježko, ktorý sa stratí v hmle pri svojej ceste za medvedíkom, aby si spolu dali čaj a malinový džem, to sú v skratke moje slová k niekoľkonásobne oceňovanému krátkemu filmu od Norštejna. ()
Galéria (11)
Fotka © Soyuzmultfilm
Zaujímavosti (1)
- V Kyjevě stojí socha ježka právě z tohoto filmu. (Puppy)
Reklama