Réžia:
Chris MarkerScenár:
Chris MarkerKamera:
Sacha ViernyHudba:
Pierre BarbaudObsahy(1)
Celý film je koncipován jako dopis divákovi, obrazová esej, jejíž struktura je komplikovanější než Markerovi předcházející snímky. Střídá se zde cestopisný dokument, animovaný film o mamutech, písně, falešná reklama o sobech, antropologický dokument, reportáž a filmová esej. Marker se zde nezabývá obvyklou návazností jednotlivých záběrů na sebe, ale propojuje obraz a zvuk podle komentáře. Slavná je část, kdy ukazuje stejnou sekvenci třikrát a pokaždé ke stejným záběrům připojuje jiný komentář, poprvé prosovětský, podruhé protisovětský a poslední neutrální, aby poukázal, že nevěří v objektivitu dokumentů. Komentářem, který je někdy vážný, jindy poetický nebo hravě ironický, popisuje svůj pohled na Sibiř od přírody, přes obyvatele, její mytologii, technologický pokrok, od pravěku až k budoucím cestám do vesmíru. (bratr.Milan)
(viac)Zaujímavosti (5)
- Sovětskému svazu se film nelíbil, a proto se nemohl objevit v roce 1958 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (bratr.Milan)
- Chris Marker byl kritizován za to, že vůbec nezmínil otázku gulagů, že složil slib mlčení tváří v tvář zvěrstvům stalinismu. V SSSR po Stalinově smrti v polovině padesátých let bylo cítit uvolnění a posun ke svobodě, díky tomu měl naději ve znovuzrození komunistického modelu. Tyto naděje se nakonec nenaplnily a Chris Marker své rozčarování vyjádřil ve filmu Le Fond de l'air est rouge (1977), který vznikl o devatenáct let později a v němž si vyřizuje politické účty. (bratr.Milan)
- Animaci a speciální efekty pro film dělal Arcady Brachlianoff. (bratr.Milan)
- Sovětské úřady nebyly příliš nakloněny myšlence natáčet propagační film o SSSR zrovna v Jakutsku, nejzaostalejší oblasti, ale nakonec se podařilo získat potřebná povolení. (bratr.Milan)
- Film vznikal od září do října roku 1957 při cestě Chrise Markera s André Pierrardem, ředitelem Francouzsko-sovětské asociace, Armandem Gattim a kameramanem Sachou Viernym po Jakutsku. (bratr.Milan)