Noční děsy

Zajímavé. Prima dávala tento hororový soubor povídek už před asi půl rokem, ale dostal se k němu až nedávno. Příběhy jsou docela slušné, především s Emilio Estevezem o viodehře jde o zajímavý nápad, který ve své době působil určitě originálněji než dnes. Je cítit docela dobrý námět hororového ražení, který se nebojí jít cestou budování atmosféry, což se projevilo v taktéž kvalitním posledním díle. Zůstává tak možná jen škoda, že první část nebyla silnější zážitek. Horory a tento především však docela stárnou... (08.01.2010)

Tohle jsem viděl strašně dávno a zapamatoval si z toho jen druhou povídku. Utkvěla mi v paměti ale tak silně, že jsem trochu zapátral abych si film osvěžil. Raně osmdesátkový povídkový filmový horror. To je prostě to nejlepší doporučení, co může film dostat. Přesto to nemusí stačit. První povídka je hrozně super. Hlavně pro jednoduchou zápletku v kombinaci s kratičkou stopáží. To napětí v ní ale přímo bobtná. (*****) Druhou povídku mám hrozně rád, pro její typickou osmdesátkovost. Prostě příběh své doby. On by šel realizovat i dneska a v rámci digitalizace i pozlátkověji, ale ztratilo by to to kouzlo. Dnešní PS a Xbox generace to asi nepochopí a nevcítí se tak do toho, ale já pocházím z generace, která tohle (sice o pár let později) zažívala na vlastní kůži, takže hlavního hrdinu povídky docela chápu. Taky jsme vydrželi hrát celé dny, byly jsme hodní na babičky a příbuzné, aby z toho kápla nějaká dvojka do automatu, někteří z nás dokonce kradli. Povídka je možná zbytečně dlouhá, ale ty digitální triky jsou parádní a nostalgie (společně s naprostou a bezvýhradnou láskou k osmdesátkám) funguje dost silně. Plus ty punkové vypalovačky. (*****) Byla-li první povídka syrovým horrorovým thrillerem, druhá sci-fi horrorem, třetí povídka je spíše psychologické mysteriózní drama o ztrátě a znovunalezení víry. Henriksen se snaží, ale nestačí to. Něčím mě to hrozně prudilo. (**) Poslední povídka se rozjíždí dobře a naláká na slušný apokalyptický souboj mezi člověkem a krysou s parádní matkou a brutálně nesympatickým fotrem. Celé se to nakonec ale utopí v nezajímavosti, fotřík je čím dál nesympatičtější (chcete ho zabít dřív, než ta krysa) a veškeré nadšení ze začátku je pryč. (2,5*) (25.04.2017)

Poměrně zábavná béčková antologie, ale jednotlivé segmenty jsou jako přes kopírák - všechno už tu někdy bylo a v daleko lepším podání. Joseph Sargent naštěstí byl velmi schopný režisér a dokázal vytvořit solidní atmosféru ve všech částech. Terror in Topanga: Krátký a jednoduchý thriller o ženě, která si v noci jede koupit cigarety i přes to, že okolí ohrožuje sériový vrah. Zřejmě taková malá protikuřácká agitka - 50%. The Bishop of Battle: Emilio Estevez je posedlý hraním arkádových her, ale jedna z nich mu trochu přeroste přes hlavu. Osmdesátá léta hadr - 55%. The Benediction: Třetí příběh se nese na vlně snímků jako Duel a Auto - démonický vůz pronásleduje zoufalého Lance Henriksena, na jehož hereckém výkonu tato část více méně stojí - 55%. No a nakonec čtvrtá část Night of the Rat: Historka o rodině, kterou terorizuje přerostlá krysa. Ve stejném roce však vznikl komediálně laděný horor Zlo neznámého původu s Peterem Wellerem, který tuhle zápletku pojal daleko zábavnějším způsobem, tím pádem se tento vážně pojatý segment nemůže celovečernímu filmu vůbec rovnat - 55%. (13.05.2011)

Tento snímek skládající se ze čtyř hororových povídek jsem kdysi večer zhlédla v televizi. Nejvíce si z něj pamatuju dobrou atmosféru, Emilia Esteveze jako zuřivého hráče, jehož dostihne a pohltí vlastní závislost a přerostlou krysu, která mi v té chvíli připomínala spíše domácího křečka a celkově mi tato scéna připadala nesmírně vtipná:) (09.05.2014)

První příběh mě hodně bavil. Co vám budu povídat, občas mám chuť prostě vypnout mozek a jen tak ze příjemně "zabát" u klasického příběhu masového vraha, co chodí po nocích a vraždí nevinné ženy.. Byl jsem příjemně naladěn, ale film měl bohužel klesající tendenci. Druhý příběh mi nepřipadal napínavý, ale pořád byl dobře vymyšlený a měl dobrou pointu. Třetí už neměl ani tu pointu a čtvrtý, ten byl vyloženě směšný. Když na to v té době triky nebyly, nemělo se to prostě točit. Tvůrci by si ušetřili hloupu tečku za jinak docela slušným filmem. (01.11.2009)