Noční děsy

Kdysi se mi tenhle povídkový film líbil, dnes mi přijde dosti vyšumělý. První tři povídky jsou hodně průměrné a tentokrát mě moc nebavily. Vše zachraňuje Noc krysy. Veronica Cartwrightová opět hledá kočičku, ale nakonec najde místo Vetřelce rudě žhnoucí oči v prostoru pod domem. Triková úroveň je sice mizerná, ale povídka má své kouzlo i napětí. Z celkových 2,5* zvedám díky muzice ve druhé videoherní povídce - Black Flag, Rik L. Rik, Fear. A výborná je scénická hudba. Toť vše... (19.03.2015)

Nakonec jsem asi udělal dobře, že jsem si film nahrál a podíval se na něj přes den, pač slůvko "horor" mi přijde trochu matoucí. Sám bych použil spíše slůvka mysteriozní, povídkový, což by sedělo mnohem lépe.// První povídka působila jako jeden z poctivých kousků z klasického Veřte-Neveřte, sympatická, nenáročná, působivá, ale předvídatelná **** // Druhá povídka mě zaujala jednoznačně nejvíc a nejen proto, že v hlavní roli se objevil můj oblíbenec, mladičký Emilio Estevez. Opravdu pěkné a zábavné fantasy. Podobné příběhy vždy nadchnou dětskou a sentimentální část mého já. ***** // Třetí příběh velmi průměrný a zachraňoval ho hlavně Lance Henriksen. Víc není co dodávat. slabší *** // Poslední povídka zaujala nejméně. "Horory" se zvířecí tematikou nikdy nebyly mou zálibou a ani náznak potergeista nepomohl. Konec vyzněl už víceménně velmi směšně. slabé **// Celkově mi čistě matematicky vycházejí jasné tři hvězdy, specificky oceňuji jisté kouzlo a nápaditost, která však mohla být mnohem lépe využita, ale co naplat. Ta čtvrtá hvězda je zatraceně slabá, ale pokud si to nerozmyslim, nechám jí tu. Respektive dokud nezapomenu na první dojmy a už nebudu považovat za poctivé hodnocení zpětně měnit. Jedině až po další projekci. (01.11.2009)

Tohle jsem viděl strašně dávno a zapamatoval si z toho jen druhou povídku. Utkvěla mi v paměti ale tak silně, že jsem trochu zapátral abych si film osvěžil. Raně osmdesátkový povídkový filmový horror. To je prostě to nejlepší doporučení, co může film dostat. Přesto to nemusí stačit. První povídka je hrozně super. Hlavně pro jednoduchou zápletku v kombinaci s kratičkou stopáží. To napětí v ní ale přímo bobtná. (*****) Druhou povídku mám hrozně rád, pro její typickou osmdesátkovost. Prostě příběh své doby. On by šel realizovat i dneska a v rámci digitalizace i pozlátkověji, ale ztratilo by to to kouzlo. Dnešní PS a Xbox generace to asi nepochopí a nevcítí se tak do toho, ale já pocházím z generace, která tohle (sice o pár let později) zažívala na vlastní kůži, takže hlavního hrdinu povídky docela chápu. Taky jsme vydrželi hrát celé dny, byly jsme hodní na babičky a příbuzné, aby z toho kápla nějaká dvojka do automatu, někteří z nás dokonce kradli. Povídka je možná zbytečně dlouhá, ale ty digitální triky jsou parádní a nostalgie (společně s naprostou a bezvýhradnou láskou k osmdesátkám) funguje dost silně. Plus ty punkové vypalovačky. (*****) Byla-li první povídka syrovým horrorovým thrillerem, druhá sci-fi horrorem, třetí povídka je spíše psychologické mysteriózní drama o ztrátě a znovunalezení víry. Henriksen se snaží, ale nestačí to. Něčím mě to hrozně prudilo. (**) Poslední povídka se rozjíždí dobře a naláká na slušný apokalyptický souboj mezi člověkem a krysou s parádní matkou a brutálně nesympatickým fotrem. Celé se to nakonec ale utopí v nezajímavosti, fotřík je čím dál nesympatičtější (chcete ho zabít dřív, než ta krysa) a veškeré nadšení ze začátku je pryč. (2,5*) (25.04.2017)

No tak mě se Nightmares dost líbilo. Je pravda že některé příběhy pokulhávají......Ale hezky popořadě. První příběh o ženě co si jede do města pro cigarety je naprosto dokonalá ale bohužel nejkratší, dokonce mi přijde že si zde režisér Jamie Blanks půjčil konec filmu(překvapující) ke svému Urban legends 5*. Druhá povídka o hráči který chce dohrát hru kterou nikdo před ním nedohrál je sice dobrá a hodně efektově dobře zvládnutá, ale bohužel i dost zdlouhavá, Emilio Estevez tu hrál skvěle ale bohužel tu bylo až přehnaně moc ukázek z těch her, takže snižuju na 4*. Třetí povídka ale dopadla nejhůř. I když Henriksen je sympaťák tak neudržel tempo který je neuvěřitelně pomalé, a navíc povídka je děsně nezajímavá. 3*. A nakonec povídka o nepříjemném spolubydlícím. Krysa. Film mi dost silně připomínal kratší verzi Of unknown origin. Pěkně udělané a zábavné 4*. Takže resumé? Dávám 4* protože i přes dost slabý třetí příběh u mě jsou většinou pozitiva. (07.08.2010)

Vynikající retro, kdož nostalgicky vzpomínáte na/máte rádi 80's, smlsnete si. Místo činu Kalifornie. Čtyři příběhy. 1) Máma od dětí a zároveň náruživá nikotinistka to nevydrží a jede si v noci pro žvára bez ohledu na to, že v okolí řádí sériový vrah. 2) Další závislák, tentokrát na herních automatech, se dostane do virtuální digitální reality světa za zrc... za obrazovkou. Jistě vás nadchne dobová (dnes už kulervoucí) počítačová animace. 3) Kněz ztrativší víru (v roli můj veleoblíbený android Bishop z druhého Aliena) vyráží autem do pouště (jak symbolické), kde ho pokouší/chce zabít Ďábel v džípu. Kdo ale očekává nějakou existenciálně silnou ontologickou zápletku, nebo složité teologické disputace, bude možná zklamaný. Tahle povídka totiž ze všeho nejvíc připomene Špílbergovu prvotinu Duel (mch. jediný film, který od toho kýčařského prasopsa můžu). Každopádně kněz se připlazí zpátky pod kříž jako spráskaný pes a nejvíc mě pobavila zásoba svěcené vody na pití. 4) Lambertová z Aliena 1 je hysterická uječená husa, za muže má korunovaného pitomce a v baráku superinteligentní velekrysy. Jak tohle drama probůh skončí? Napovím, že o dvacet járů starší Hitchcockovi Ptáci jsou lepší. (26.01.2021)