Temná hvězda

Protože jsem usnula těsně před koncem a nevím tedy přesně jak to dopadlo, tak za vetřelecké pronásledování mimozemšťana, co má tak fajn pařátky a za bombu, co být ní, tak se aktivuju už při druhém falešném poplachu, dávám tři *. Srovnání s Červeným trpaslíkem je co se atmosféry týká celkem na místě. Samozřejmě humoru je tady mnohem méně a posádka tak nějak postrádá charisma. (13.07.2010)

Taková zábavná kravina, jejíž jednoznačným vrcholem je finále. I tak to má ale dost problémů a tím hlavním je to, že se tam vlastně skoro nic nestane (a asi polovinu filmu se tu honí mimozemšťan), díky čemuž je ten film pak nudný. Bohužel se to na pár bizarních nápadech neudrží celé, i když pár scén je fakt dokonalých, z nichž jednoznačně a bezkonkurenčně vyhrává ta poslední. 3* (25.05.2019)

Zase jeden z těch filmů, kterej nabral procenta hlavně za jméno režiséra. Kdyby to natočila nějaká neznámá nula, tak se vsadim, že tahle blbost bude někde mezi nejhoršíma. Čtveřice kosmonautů-santusáků tak různě posedává mezi papundeklovejma dekoracema a melou nějaký kraviny. Pak se tam taky objeví nafukovací míč s nohama, kterej se pokusí jednoho z nich zabít. Do toho občas něco mele centrální počítač, později taky začne do toho kecat neposlušná atomová bomba č. 20. A nějaký speciální efekty jsou tak na úrovni Plan 9 from outer space. Prostě úplná magořina. Kdybych to měl nějak popsat, tak mi to připadalo, jako kdyby se banda nějakejch huličů pokusila natočit Vetřelce a rekvizity si nakoupili v hračkářství. Jediný, co snese nějaký přísnější měřítko, je Carpenterova typická temná synťáková hudba. (07.06.2015)

Banda sfajčených hipíkov odpaľuje nestabiné planéty rozprávajúcimi bombami, naháňa po lodi veľkú oranžovú loptu s nožičkami tváriacu sa ako mimozemšťan (predstava bizarná o to viac, že ide o predchodcu VOTRELCA) a učí počítače fenomenológií. Zaujímavý začiatok so strašidelne nízkym rozpočtom, ktorý vo svojich kladoch i negatívach predznamenáva problematické hodnotenie väčšiny Carpenterovej filmografie. S tými nápadmi to mohla byť totiž ďaleko vačšia sranda. (11.07.2016)

Carpenter u mě roste s každým viděným filmem a jeho celovečerní prvotina se nedá popsat jinak než jako vesmírný meganářez. S pozdějším vetřelčím scenáristou O'Bannonem si tu s kamennou tváří inteligentně a naprosto vědomě utahují nejen ze žánrových postupů a rekvizit, které v té době už existovaly, ale i z těch, které měli teprve později sami zavést. Humor je to absurdní, ale vůbec ne podbízivě „huličsky lidový“, jak sugeruje popis a některé komentáře. Všeobecný šlendrián na palubě, zlomyslný nafukovací vetřelec (otázka „kdo půjde nakrmit mimozemšťana?“ už má v naší rodině nakročeno k nesmrtelnosti), mražený velitel, zneškodňování inteligentní bomby pomocí fenomenologické rozpravy (při které nechybí obligátní odtikávající displej s velkými červenými číslicemi), fousatá posádka mimovolně kývající hlavou do rytmu při odpočítávání, Carpenterova elektronická hudba versus ústřední countryový(!) motiv, velkolepý divnoláskovsko-vesmírnoodyseovský závěr… Perly a perličky se sypou jedna za druhou, Červený trpaslík se tu evidentně nemálo inspiroval. S ironickým obsahem navíc ještě dokonale ladí na koleně zflikovaná výprava, tlačítkové panely z podsvícených formiček na led, už zmiňovaný míčoidní ufon, modely jen o málo věrohodnější než pověstné automobilové poklice z Plánu 9… Vrtá mi hlavou jediné – jak asi vypadala původní verze před distributorskými dotáčkami a střihovými zásahy, které podle O'Bannonových slov „z nejvelkolepějšího studentského filmu na světě udělaly nejnevelkolepější profesionální film na světě“. (03.08.2017)