Christine

Sázka na jistotu v podobě spojení dvou hororových titánů - teprve se rozjíždějícího Kinga a Carpentera na vrcholu - přineslo podobně jako později u Romerovy Temné poloviny - knižní předloze sice značně věrný, ale překvapivě bezkrevný film. V čemž je ale King nevinně, protože knižní předloha o posedlosti, dospívání, rozpadu přátelství a ztrátě rodičovské kontroly nad dospívajícím potomkem je vynikající a nepsal scénář. Dílem za to může scénář, který knihu zjednodušuje a emocionálně zplošťuje (odfláknutá postava dominantní matky, bleskový přerod Arnieho i odbytý Dennisův oblouk), dílem Carpenter, který umí vyčarovat výrazně silnější atmosféru a i s vraždami autem se dalo víc vyhrát. Pochválil bych casting Arnieho i herecký výkon jeho představitele, který fungoval v obou polohách. A fajn byla i přidaná scéna, kde Arnie chytí svého otce pod krkem nebo akce na benzince. Co mi naopak chybělo, byla scéna, v níž Arnie před Dennisem hystericky brečí a řve, že to všem těm hajzlům nandá. Carpenterovo mistrovské období holt vyvrcholilo Věcí. Pro zajímavost, King byl už počátkem 80. let tak populární, že Christina šla do produkce ještě před vydáním knihy. (26.11.2006)

Další horor o posedlém autě. Tentokrát máme tu čest s dámou jménem Christine, která svého majitele posedne a změní ho z totálního loosera a panice na největšího frajera, kterému jsou všichni ukradení a miluje jen své auto. Já se bavil. Carpenterův rukopis mi sedí a tak mě film pohltil. Atmosféra dobrá, herecké výkony tak fajn. Gore sice vynecháno, ale vraždy i tak jsou pěkně zpracované. Nemám si nač stěžovat. Christine udělá za film docela dobrou paseku a jde po každém, kdo se na ní jen špatně podívá. Prostě auto jak má být. I přes svou stopáž film nenudí. Doporučuji. (28.06.2014)

Velmi light horůrek, který mě i přes krapec přepálenou stopáž neskutečně bavil. Jde vyloženě klidovečku se slušně vystavěným příběhem o zdivočelém Plymouthu Belvedere, který už při výrobě stál pár lidí život (v lepším případě ruku), aby si pak po 20 letech podmanil jednoho šprta a kul spolu s ním krvavé pikle. No krvavé, kdo nedokáže postrádat v hororu gore, ať se tomuto vyhne, protože nějaká akce a "úmrtí" se zde určitě najdou, byť čistě ve vlažném, ale pořád Carpenterovském podání, jež se soustředí daleko víc na atmosféru, než-li na krev. Mě to bavilo. 70% (17.07.2013)

Knižnú predlohu mám veľmi rád, jedná sa o pomerne rozsiahlu, takmer 500 stranovú záležitosť, takže v prípade filmovej adaptácie treba počítať s redukovaným príbehom. Christina je klasickým filmom krásnych 80. rokov, Carpenter pristupuje k dielu majstra so cťou a prináša dobový príbeh o nešťastnej, i keď nie príliš tradičnej, láske. Vo filme môžeme počuť priehrštie rock ´n´ rollu, na ktorý boli výrazné narážky i v knihe, čiže atmosféra predlohy je zachovaná, snímka má svojské, pre znalcov režisérovho diela typické kúzlo, ktoré dotvára i klasická, „carpenterovská“ melódia, sprevádzajúca, tentoraz v menšom množstve, nočné Christinine výjazdy. V rámci Johnovej tvorby priemer, no ako filmový prepis mnohokrát przneného spisovateľa vydarený kúsok a taktiež nostalgická záležitosť, pretože toto je presne ten typ filmu, ktorý by som si zamiloval v detských časoch. (21.11.2009)

Christine je pro mne i přes jistou zdlouhavost a roztahanost překvapivě nenudícím filmem. Teď někoho napadne, že si protiřečím, ale není to tak docela pravda. Děj plyne skutečně docela pomalu, akčních scén je minimum, dost se povídá (o ničem opravdu zajímavém), ale je z toho prostě cítit Carpenter, takže ten, kdo se nudit nechce, ten se nudit nebude a Christine si náležitě vychutná. Jako hlavní problém shledávám, že tento film není strašidelný. Vůbec. Což u hororu nemusí zas až tak vadit, pokud fanouškovi nabídne nějaký jiný druh požitku. Bohužel, tenhle snímek je dělaný přesně tím stylem, aby strašidelný byl, ale zoufale se mu to nedaří. Nakonec musím vyzdvihnout scénu s jedoucím hořícím autem, ta je opravdu úžasná. (27.08.2008)