Disco Boy

Průzračný a nádherně plnosmyslný příběh o propojenosti, prolínání, pokračování a přebírání osudů. O svobodě a neuniknutelnosti, o pokoře před silou bytí a prožívání vlastní existence v různých vrstvách reality, od špíny, chladu, izolovanosti a zabíjení po nesmrtelnost v neohraničení. O propojení krví zděděnou i krví prolitou - i to, co nás rozděluje, nás spojí. *** Jeden z nejsilnějších zážitků Be2Can, v Edisonu, s ORL. *~ (11.10.2023)

Disco Boy spája na prvý pohľad nespojiteľné prostredia, jeho sila tkvie práve v kontrastoch. Na pozadí skutočných bojov ničí legionára Alexeja najmä vojna, ktorú vedie s vlastným vnútrom. Výborná kamera zachytáva podmanivý hypnotický vizuál, ktorý je v dokonalej súhre s elektronickou disco hudbou. Jedná sa najmä o pocitovku vnárajúcu diváka do transu, v ktorom je všetko so všetkým prepojené. | Videné na Be2Can 2023. (18.10.2023)

10/10. Je to skvělý film, který má tolik do sebe, že mám pocit, že ho musím vidět znovu. Je to fascinující a někdy až halucinační zážitek. Všichni herci jsou skvělí a i když tam není moc dialogů - film je hutný vrstvami významů. Pravděpodobně to není pro každého - zvláště pro ty, kteří očekávají hollywoodský nářez. Mnoho filmů se snaží být „uměleckými filmy“ a je těžké je snášet s předvídatelnými a okázalými art house tropes . Je to opravdu něco jiného a nového pocitu. Soundtrack je neuvěřitelný a vytváří zlověstné nálady. Každá scéna má svou vlastní sílu a hloubku. Je skvělé vidět takový film. [Be2Can2023] (15.11.2023)

Pestrá paleta tém sa ligoce ako v odrazoch rotujúcej diskogule a medzi všetkým tým odcudzením, vykorenením, pochybovaním, previnením, migráciou, kolonializmom a ekológiou tancuje svojskú kreáciu jeden režisér so svojou umeleckou víziou. Svojim filmom sa chce aspoň dotknúť všetkého, čo ho trápi a napratať tam formálne všetko, čo má rád, a ja vlastne neviem, či sa mi to ako celok páči alebo nie. Neónovo artový mnohojazyčný mix nejde totiž cez rozum, na to je príliš symbolický, ale nevnikol mi poriadne ani do srdca... zato však oči a uši naplní vrchovato, zvukový dizajn a obraz tu jednoznačne vládnu. Nie je to pritom vyprázdnená maniera ako u Refna ani psychedelická genialita Noého alebo koncepčná cieľavedomosť Sorrentina, je to od každého trochu a napokon "iba" filmový tróp o podobnosti v rozdielnom, spájaní protikladov a prelínaní realít. (12.11.2023)

Beau travail, především od tria Louvart, Vitalic, Rogowski. U Abbruzzeseho jde cítit, že hodně chce svůj film nasytit tenzí a symbolikou, změřit EKG srdce temnoty a vytvořit magickou paralelu mezi lidmi dvou světů / tváří, kteří se všichni brodí řekou migrace. Ta je bohužel v tomhle podání dost mělká, ale zas tak moc to nevadí. Obraz, sound-design a jako obvykle nadlidská intenzita pitbula Franze to unesou až k očekávanému finále. Po Claire Denis to sice jen tak učňovsky pokukuje, ale radost se na to dívat je nesporná. (07.10.2023)