Sound of Silence
Obsahy(3)
Po tom, čo jej otec skončí v nemocnici, Emma (Penelope Sangiorgi) odletí z New Yorku späť do svojho rodného mesta v Taliansku a zostane v dome svojich rodičov. Úplne sama v dome čelí zlej entite, ktorá je napojená na prekliate rádio. Emma bude musieť odhaliť temné tajomstvo stojace za rádiom, aby prežila noc a ochránila tých, ktorých miluje. (Arsenal83)
(viac)Videá (3)
Recenzie (18)
Tak už úvodní duchařská scéna nebyla vůbec špatná a v podobném duchu to pokračovalo i další cca hodinu. Režsérům se podařilo navodit solidní atmosféru a dokázali pracovat s napětím, které ve vhodnou chvíli proložili relativně fungující lekačkou. Ukázali tak, že pokud to máte v ruce, nepotřebujete obří rozpočty a týmy trikařů. Poslední půlhodina ovšem ukázala limity nejen tvůrců, ale i herců. Nemůžu říct, že by byla závěrečná třetina odfláknutá, ale z mého pohledu z ní čišela bezradnost. Velká škoda, že se to nepodařilo dotáhnout. 55% ()
Člověk by očekával, že když jsou pod režií a scénářem podepsáni čtyři lidé(Alessandro Antonaci, Daniel Lascar, Stefano Mandalà, T3), že půjde o film s dechberoucím dějem, propracovaným scénářem a plnej originálních nápadů a zvratů. Ale není tomu tak. Za mě je Sound of Silence téměř nefunkční a ke konci nudící duchařinou kde nic nefunguje tak jak má. Hororová atmosféra minimální taktéž je to i s napětím. Výskyt duchů je sice hojnej postupem času ale stereotypní a tudíž neefektivní. Člověk se maximálně lekne zesílenýho zvuku. Duchařiny zrovna nejsou mým oblíbeným hororovým subžánrem takže moji kritiku berte spíš s rezervou. Ti co duchařiny mají rádi ať to klidně zkusí. Stejně si ale myslím, že žádnej extra hororovej požitek z toho mít nebudete. ()
„Věčné ticho, svatý klid... teď už doma budem mít.“ Zaprášené retro rádio a z něj se line hudba 30. let, připomínka Lodi duchů. Příjemná husí kůže a chlupy v pozoru. Cvak a cvak... blíž a blíž, jasná varianta na Lights out, jen místo zhasínání lampy zviditelňuje duchy zapínání rádia. A co to vrčí u stolu, že by domácí mazlíček? Tak ne, jen děsný neurotik, kandidát na titul Otec roku, se šíleným pohledem a výhružným: „Pšt, tady je Tiché místo!“ Bohužel i kvalitní, s velkým entuziasmem provozované domácí násilí, může vyústit do... průměru, za 3*. Zvukotěsné OKÉNKO STUDIA: [][] Infarktové chvíle nastaly, když: ⸎ Po první klapce rádiový duch nelenil a hned sežral osvětlovače, i s veškerou technikou. Zbytek filmu se točil ve tmě. ⸎ Emma si začala napouštět vanu a... a nic. ⸎ Ve studiu se svlékala a zpívala si, jenže přestala. To i to. ⸎ V 80. minutě nějaký dobytek ze štábu polil scénář černou kávou. Sakra! [][] Zbytek filmu pak museli natáčet podle scénáře k úplně jinému filmu, o obživlých obrazech, a doufat, že změny si nikdo nevšimne. Já si všimnul. ()
Vždy som tvrdil, že keď nemáte koruny na efekty, držte sa hororového subžánru, kde Vám stačia hrádky so svetlom a tmou, pričom nejakú tú vhodnú platňu po dedkovi, ktorá zapadane do pochmúrneho deja, niekde v pivnici nájdete. "Sound of Silence" nie je vyslovená, duchárska tragédia, no ako veľmi musíte byť bez talentu, aby ste sa dali ŠTYRIA dokopy, a natočili takýto (ľahko) podpriemerný paškvil, počas ktorého sledovania, sa ako divák budete tešiť akurát tak z maličkostí. ()
Nějakým talošům se zjevně líbila zápleka z Quiet Place, tak ji trochu obšlehli, galaktické příšery nahradili přízraky, sehnali do hlavní role jednu pěknou holku, která se nestydí chodit v body tílku bez podprdy a navíc zvládne speak english, no a na světě je docela ucházející duchařský horror. A mohl být ještě lepší, tedy horrorovitější, kdyby poslední ca půlhodina nebyla stále slabší a slabší, a to až ke slabému konci. Ale první půle je parádní a už jenom ten fakt, že jsem při několika scénách pocítil příjemný úlek okořeněný lehkým zamrazením, hází film jednoznačně do slušného nadprůměru. Silné tři. ()
Reklama