Ako krtko k nohaviciam prišiel

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

V dobe kedy toto vyšlo ešte ani moji rodičia neboli na svete, takže ťažko sa mi to hodnotí, nemám na to nijaké spomienky. Ale myslím si, že na to, v akom roku to vyšlo, je to určite nadpriemerné. Najviac sa mi páči, že okrem toho, že je to milé, je to aj poučné a určite hodnotnejšie ako mnohé rozprávky pre malé deti čo teraz bývajú v TV. (18.11.2020)

Zatímco jedinci, co nemají to štěstí jako já a svým výzorem i intelektem připomínají hlavonožce, zde prudí, pohazují větami ,,jak si krtek sešil tangáče, jak krt stříkal rakem gaťky, hmyzožer end tesilky, kterak má dáma uschovat krkta pod lacláče poté, co pomočí len" a podobně, já k instruktážnímu videu o dělbě práce v socialistické společnosti doplním jen jediné. Nemám toho zjeba rád. Již jako jiskru jasnou mi jeho zjevné zaostávání v rozumovém vývoji lezlo na nervy a věkem se to nikterak nelepší. V reálu s idioimbecily vcelku soucítím, málokdy jde o jejich volbu, pominu-li zasloužilé čichače toulenu, ovšem tato unylá zvěřena, která se navíc stala nevoleným symbolem Zemanovo-čínského přátelství, je vskutku otravnost sama. Dvě za to, že dílo je vcelku krátké. (30.01.2019)

Popis výrobního procesu, dalo by se říct ... A je překrásný! Hned v prvních 50 vteřinách se na rozkvetlé louce objeví asi 20 kvetoucích rostlin. Jsou vyobrazeny tak věrně, že se dají rozpoznat (koukol, jitrocel kopinatý, zvonek luční, řebříček, vlčí mák, smetanka lékařská, kapraď samec, jahodník, sedmíkrásky, netřesk, mařinka vonná, třezalka tečkovaná). Ponechme stranou, že v tomto složení by na louce nikdy současně kvést nemohly, jako pozadí jsou úžasné. Pod borovicí vykukují mochomůrky červené, mezi borůvkami se krčí václavky. Také plejáda zvířátek je pozoruhodná. Krtek má ještě ocásek a není tak stylizovaný jako v pozdějších letech, je tu myška, co se pohybuje a skutečně vypadá jako myš, krásná babočka kopřivová, rak, hlemýžď, poměrně vzácný rákosník tamariškový (na rozdíl od rákosníka obecného je krásně vybarvený s typickým proužkem přes oko), len napadly broučci a housenka (dle zbarevní také babočka kopřivová), včelka, skokan zelený, který nechodí po dvou, ale skáče, jak se na žábu sluší a patří, komár, který je sice stylizovaný, ale má svůj charakteristický bzukot, čáp, ježek, tři křižáci obecní soukají len, armáda čtyřnohých mravenců se osvědčí jako tkalci, sameček roháče stříhá nit, čmelák troubí na kvítek, druhý hraje na list jako na basu, cvček na housličky. Závěrečné zveršované shrnutí jsme si s dětmi přeříkávaly na procházkách. Takto má vypadat animovaný film pro děti - nešizený s dobrým scénářem, profesionálně nadabovaný s podmanivou hudbou. (18.04.2014)

Přestože tato roztomilá ukázka manufakturní výroby může svým názvem evokovat laickému diváku název náhodného německého filmu pro dospělé s negrem v hlavní roli jde naopak o oscarový film našich nejmladších generací. Jako osoba s velikými znalostmi v oboru literatury si sice lehce rýpnu, že kniha je o mnoho lepší, nejde však o nějaký výrazný přešlap jako třeba v případě podobných klasik jako Obraz Doriana Graye či různých adaptací Bídníků, kde mnohdy film nedosahuje kvalit psaného textu, zde to ale nehrozí a stejně jako kniha, tak i její animovaná adaptace patří do Spielbergova nebe :D (28.01.2019)