Hazardný hráč

Na nostalgii si zrovna moc nepotrpím,ale po dalším a dalším shlédnutí tohoto filmu nevím jak jinak bych své rozpoložení opakovaně pojmenoval. Kupodivu (dle počtu hodnotících koukačů) u nás nepříliš známý film, s dehdy již hvězdným (dovolím si nesouhlasit se zde prezentovanými názory ,že jako Newman podává vynikající výkon na prahu své kariéry,--no to snad ne, po více než deseti letech filmování a po takových kouscích jako Někdo tam nahoře mě má rád,-nebo Kočka na rozpálené plechové střeše!!,-ono mu v době natáčení již bylo šestatřicet,totiž...) vynikajícím Newmanem,nádhernou muzikou a úžasně vykresleným prostředím které už nikdy nebude ,,co bývalo". Viz volný a docela zdařilý následovník Barva peněz. (28.10.2010)

Od Waltera Tevisa som prečítal iba Spev drozda, biliard som hrával, keď bola chuť a príležitosť pred pol storočím. Snooker rád pozerám dodnes. Paul Newman je mojím najobľúbenejším hečrcom a Hazardným hráčom to iba potvrdil. Je frajerom aj v situáciách, keď na to nemá a drieme v ňom obrovská energia keď sa chce vrátiť na stratenú pozíciu. Nepovažujem tento film za športový, ani romantický. Vnímal som ho ako čistokrvnú, dobre zahranú drámu, ktorú rámcujú biliardový stôl a chvíle s alkoholizovanou partnerkou. Farbe peňazí, s ktorou tu kdekto Hazardného hráča porovnáva, som dal štyri hviezdičky, v tomto prípade nemôžem dať iný počet. Som rád, že som na tento film naďabil, aj keď v tom hrala svoju úlohu náhoda. (19.01.2022)

Kdysi dávno, snad někdy v době těsně po sametové revoluci, jsem díky tomuto snímku objevil kouzlo kulečníku. Dnes sice dávám jednoznačně přednost karambolu (má vrozená skromnost mi brání pochlubit se, že brutálně drtím všechny znojemské šachisty, nikdo mě ještě neporazil :-) , ale na tento superfilm dodnes nedám dopustit. Paul Newman nemá chybu! O čtvrt století později natočené volné pokračování se Martinu Scorsesemu zdaleka tak nepovedlo. (27.06.2008)

Mladý horkokrevný hráč kulečníku Eddie Felsen je přesvědčen o kvalitě své hry natolik, že hodlá vyzvat k souboji na zeleném plátně Minnesotu Fatse a převzít od něj korunu biliárového krále. Cestou za svým cílem vymetá hráčská doupata, kde s originální fintou obírá místní hráče o potřebné finance. Nemůže mu to vycházet věčně a Minnesotu nikdy nemůže porazit, dokud se každá jeho myšlenka nebude ubírat k předvídání pohybu šťouchaných koulí. (10.12.2008)

Paul Newman s cigárkem v puse a tágem v ruce fakt působí jako husťák. Čekal jsem od toho trochu jiný film. Víc dějovější. Toto zpracování mě ale zasáhlo mnohem víc. Část kdy Newman jen zevlí s holkou a ožíraj se je naprosto parádní (skoro jak od Bukowskýho) a mnohem výstižnější v líné atmosféře nicnedělání než např. Godardovo U konce s dechem. A těch výstavních šťouchů je tam samozřejmě taky požehnaně. (11.11.2010)