Hazardný hráč

Pozoruhodné drama z prostředí mně naprosto neznámého, kulečníkové herny ovšem své nepopiratelné kouzlo mají a mladý Paul Newman s tágem v ruce je nesmírně přitažlivý.. Příběh hráče, který chce být nejlepší a touží porazit krále, je poutavě natočený, dostatečně zajímavý a to prolnutí s milostným vztahem mě vůbec nerušilo, Piper Laurieová zvládla roli problematické ženy na výbornou, chvíli jsem přemýšlela, jestli vážně není sťatá pod obraz.. Každopádně stojí za to vidět, moc pěkný film.. (25.02.2023)

No jak tak pozeram, tak obcas idem proti prudu, lebo tuna zase miestne dementaly su namako z Pala Novomuza /Kocka na Rozpalene Plechove Strese, Long Hot Summer/ a ja ho mam furt na haku. Jo, a furt odmietam byt namako z neho. Tematika kulecniku je fajn, ale hovno sa tam dohromady deje, respektive dejova linia prakticky nejestvuje. Tempo je pomale, nuda dostala neprirodzene vela priestoru a reziser Robert Rossen je mne neznamy. 30 % (18.04.2015)

Váhám mezi třema a čtyřma hvězdama. Zaprvé si moc nelebedim v čb filmech a zadruhé to tempo mě občas skoro uspávalo. Dramatická část filmu mi prostě nesedla, čímž ovšem neříkám, že by byla špatně zahraná či jinak zkažená. Ovšem já si jednoduše radši pustím jiná dramata. Sportovní části nemůžu nic vytknout, šťouchy jsou zde k vidění brilantní a to jak od Newmana tak i Gleasona. Když sečtu všechna pro a proti, vyjde to na tři hvězdy a 70 %. Oblíbená část- Minnesotův úvod při prvním jeho střetnutí s Felsenem (30.03.2010)

Život je jako bonboniéra… a taky jako jiné slovo na „b“ – biliár. Někdy máte věc pevně ve svých rukou, ale stačí jeden špatný šťouch a z aktivního hráče se stáváte bezmocným pozorovatelem. Vaše (ne)štěstí je rázem v cizích rukou. Občas nezbývá, než se naučit jinou hru. Nebo jinak hrát. Hazardní hráč se po svižné, i když přes půl hodiny dlouhé hře mění v táhlé psychologické drama. Ze změny tempa i celkové nálady je zřejmé, že Eddie těžce narazil. Jeho nehorázně vysoké sebevědomí spadlo na úroveň sebepodceňující se Sarah. Díky prohře ve hře zabodoval v milostném vztahu. Neznamená to pro něj, že by již víckrát nevzal tágo do ruky, naopak – získal novou motivaci. Excelentní Paul Newman mi stylem herectví připomněl Marlona Branda o deset let dříve v Tramvaji do stanice Touha (method acting v plné parádě). Zásadní rozdíl tkví v povahách jejich postav. Eddie není beznadějný hajzl, jenom tulák, který se zastavil na místě. Žil pro výhru, ale teď schytává jednu ránu za druhou. Buď se naučí snášet porážku, nebo bude navěky poraženým. Jeho počínání je místy filmově nevěrohodné, ale gró věci díky němu v závěru každého praští mezi oči. O změně, o tom, kdo je vítěz a kdo poražený, není pochyb. K nesmrtelnosti této černobílé klasiky svým barvitým výkonem přispěl také George C. Scott, z něhož vyzařuje stejná arogance jako z generála Turgidsona v Dr. Divnoláskovi, ale pod slupkou ze silných slov tentokrát tušíte slabošské jádro. Minimem akce a maximem dialogů dává Hazardní hráč jasně najevo, že je hereckým filmem. Proto mne překvapuje, jaké oblibě se dodnes těší. Největší dozajista ne mezi těmi, kdo slepě holdují hazardu, ale těmi, kdo mají biliár rádi, protože stejně jako Eddie pochopili. 75% Zajímavý komentář: Shaqualyck (28.05.2011)

Výborná hudba i čb kamera, a skvělý Geroge C. Scott, jehož pohledy vyhrávají víc než zápas, ale chatrný děj a vyloženě vytlučená storka s Eddieho milou mají za následek, že pozitivněji vnímám Barvu peněz. I když jedno se Newmanovi musí nechat, jeho hráč je skutečným gamblerem, o tom se Tomovi C. ani nesní. (02.08.2012)