Smrť panien

Na druhé zhlédnutí po letech se mi už tento film tak nelíbil jako kdysi (přece jenom jsem dnes o něco náročnější než před lety, kdy jsem snímek viděl poprvé). Děj mě moc nebavil a postavy mi byly lhostejné (v případě sester), nebo dokonce nesympatické (partička čumilů ze sousedství), což je podle mě právě u tohoto filmu největší kámen úrazu, když si člověk nenajde cestu k jeho postavám, protože zrovna tento film je na nich založený (o nějaký děj zde vlastně zas tak moc nejde, film se mnohem spíše snaží ukázat složitou psychologii dospívajících dívek a retro atmosféru sedmdesátek - to druhé se mu po mém soudu daří mnohem lépe, člověk se proto o postavách skoro nic nedozví, a motivace jejich jednání se tak jeví buď jako nepochopitelný výstřelek partičky vyšinutých puberťaček, nebo jako přehnaná reakce na restriktivní výchovu bigotní matky, která může připomenout náboženskou fanatičku z hororu Carrie). Ve výsledku film nejvíce zaujme výborným soundtrackem od Air (osobně jsem ho naposlouchal během let nepočítaně) a dobrým hereckým výkonem tehdy 17 leté Kirsten Dunst, na kterou je radost koukat. Jinak je to spíše průměrný film od režisérky, která v mých očích nikdy nevystoupila ze stínu svého známějšího otce. Viděl jsem všechny její filmy a podle mě točí v jistém smyslu pořád to samé - všechny postavy z jejích pozdějších filmů obsahují něco ze sester Lisbonových, a podle mě tam budou přítomny i nějaké ty autobiografické prvky (Sofia Coppola si ke všem svým filmům vždy sama napsala scénář). Myslím, že 4 hvězdy jsou v tomto případě hodně velkorysé hodnocení. Mimochodem teď jsem zjistil, že v roce 2013 vyšla stejnomenná románová předloha Jeffreyho Eugenidese konečně i v českém překladu, dostal jsem tedy chuť si ji přečíst a porovnat s její filmovou adaptací - možná pak svůj názor na tento film ještě přehodnotím. (10.06.2015)

Sofia Coppola fakt umí, ten film mě neuvěřiteně bavil, byl tragický, milý, zvláštní, vlastně mu k dokonalosti chybělo jen nějaké vysvětlení. Ono to tajmeno je sice fajn, ale tohle už nebylo tajemno, to už bylo spíš jako by někdo nevěděl, co má dát jako důvod toho všeho. Jinak Kathleen Turner tu ztělesnila prototyp děsivé matky a Danny De Vito mě překvapil ve zcela normální a vážné roli. (14.03.2006)

I když mám k době ve které se děj odehrává svůj vztah, tak tohle mě až zas tolik nedostalo (napodruhé už ano). Režisérka (dcera F.F. Copolly, sestřenice Nicolase Cage) pracovala s příběhem, který je pro mě dost těžko uvěřitelný, ale na druhou stranu je výborně natočený a v určitých místech výborně zobrazující dospívání. Proto mi nezbývá než se těšit na režisérčin nový film "Lost in Translation" s přitažlivějším tématem :) Tady je to tak 70% (napodruhé už čisté ****). (29.09.2003)

Sofia Coppola mě naprosto odrovnala Marií Antoinettou, audiovizuálně geniálním filmem s okouzlující Kirsten v hlavní roli a originálním vyobrazením života slavné vladařky. Antoinettě předcházelo mírné nadšení ze Ztraceno v překladu, kde mě zase okouzlovala Scarlett Johannson a výtečná atmosféra. Ale uplně na začátku bylo lehké zklamání z tolik obdivovaného debutu Smrt panen. Ono se to dá těžko popsat, film skvěle vypadá, je výtečně obsazen, i ta atmosféra je jedinečná a námět je vskutku nápaditý, jen jsem se u toho všeho tak nějak trošku nudil. Za to zívání strhávám hvězdičku a Coppola má štěstí, že jsem zívnul jen jednou, jinak by pro mne byla odepsaná! (01.03.2006)

Sofia, cara mia, to bylo něco úžasného. Dokázala jste, že mi poprvé v životě Kirsten Dunst přišla jako dobrá herečka a fyzicky atraktivní děvče. Natočila jste skvělý příběh o nespoutanosti mládí, svobodě, puritánství, křehkosti duší a lecčem dalším co neumím slovy postihnout, jen to cítím. Z nějakého důvodu ale půjdu "jen" na 80%. PS: Ten důvod přišel o pár let později a jmenoval se Lost In Translation. (01.02.2005)