Vertical Limit

Ze základního tábora se pod vedením Petera Garretta rychle vydává šestičlenná záchranná mise, hnaná navíc vidinou půl milionové odměny pro každého. Nejvíc naspěch má ale Peter, protože v ledu nad výškovou hranicí přežití je společně s miliardářem uvězněna i jeho sestra Annie. Za prázdninových veder, kdy se nedá dýchat ani večer v letním kině, by došel ocenění alespoň chladivý účinek amerického filmu Vertikální limit. Sotvakdo se však nadchne teď v zimě pro mrazem ojíněné hrdiny, kteří zhruba první hodinu lezou do kopce nahoru a druhou hodinu z kopce dolů - vlastně jen ti z nich, kdo přežijí. Jedinou obrazovou záchranou snímku je skutečnost, že "kopec" tu znamená vražedný štít K 2, druhou nejvyšší horu světa. Kdopak by rozeznal, že namísto himálajských osmitisícovek tu jsou občas vidět novozélandské třítisícovky, pokud se spojí obratná kamera s umem trikařů. No a když se malebnost srázů i děsivost lavin vyčerpají, ještě pořád se může zřítit vrtulník, nemluvě o explozích, které slibují zásoby výbušného nitroglycerinu na zádech záchranářů. Ovšem naprosto mechanická hra na lidskou vybíjenou, kterou si od sebe navzájem půjčují filmy akční, katastrofické a dobrodružné, má v případě snímku Vertical Limit jen velmi omezené možnosti. (14.06.2020)

Rozuměj, není to K2, že? Byla jsem na tom tenkrát v kině. Když hned v úvodní scéně po hned hrozné ztrátě a dramatické hudbě proletěl nahoře orel, který vypadal skoro jako sup s bílou hlavou a řval jako káně, řvala jsem já (smíchy) a vysloužila si tak nenávistné: pšššššt! No pak to focení zvířatek ve sněhu, dramatické odmítání lan, injekce do srdce, zavalení do proláklin, párty v prvním výškovém a já nevim, co všechno. To teda ne. Na jeden film prostě na mě hodně. Hvězda za chlápka starého horala a za ty dva bráchy, co byli aspoň vtipný. (15.10.2010)

Útok na citové pasti diváků aneb naši hrdinové se při výstupu v problémech snad ani vyznat nemohou. Samozřejmě si k výzstupu přizval Vertical Limit kameramana par excellence, ale to je asi tak všechno. Propracovanější charaktery postav byste ani pod lupou určenou hodinářům nenašli a jediné, co funguje bez zadrhnutí jsou klasické Hollywoodské neduhy, kterými je snímek prošpikován do nejmenšího detailu. Závěr je nejen jasný, nicméně i nevzrušivý a pokud divákům nezáleží na postavách, tak je něco špatně už od základů. (19.09.2005)

pokud vám nevadí, že mozkové buňky při tomto filmu zapojíte jen na vlastní riziko, dá se na to koukat. ale ono se dá koukat na kdeco, že? výstup do kolika že? osmi tisíc metrů za jeden den? to už mi v mozku zabzučelo jak palubnímu počítači lodi Nostromo při přijmutí záchranného signálu z planety LV 426. následných několik scén s nitroglycerinem a s lezením do hor mě však opět usadilo do křesla s výrazem debilního idiota. proti tomuhle jsou dobrý i Rodinný pouta, tam aspoň člověk ví, do čeho leze. úvodní scéna je sice celkem zajímavá, ale kolikrát jsme už něco podobnýho viděli třeba v medicopter nebo kdekoliv jinde, že? (17.01.2006)

Vertical Limit dokáže bavit solidní akcí (Martin Campbell uměl, umí a umět bude) a otrávit momenty, v nichž se snaží tvářit jako opravdové drama. A že takových momentů je! Třetí hvězdu přidávám jen za originální znění - s dabingem, který stupidní dialogy jenom podtrhuje, to je na dvě a ještě k tomu mizerné. Stallonův Cliffhanger a Eastwoodův Eiger mizí v nedohledných výškách, zatímco Vertical Limit se horkotěžko hrabe ze základního tábora. (18.02.2013)