Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Vydržel jsem tři díly, více se prostě nedalo. Mělo by to mít jiný název! Trapné dialogy, hrozní herci, jednání všech zúčasněných zcela mimo realitu, fakt debilní scénář. Je mi líto především hrdinů původního seriálu. Pan Abrhám tady původně nechtěl hrát kvůli nějakému bulváru, byl jsem z toho velmi smutný, teď vím, že měl trucovat dál!! (21.06.2007)

Nebylo by to nejhorší, natočily se v současnosti větší játroviny. Problém je v tom, že má li to navazovat na Nemocnici na kraji města (tu klasickou) je ta laťka až přespříliš vysoko. Udělat pokračovaní nejlepšímu československýmu seriálu je drama samo o sobě... Proto některý zápletky v novém pokračování byly leckdy stupidní a nudné. (26.01.2011)

Jsem zklamán. V původní sérii byly skvěle napsané postavy a dialogy. Těšil jsem se, jak se budou vyvíjet jejich vzájemné vztahy. Především zde ale bylo několik figur skutečně charismatických (doktorka Fastová, dr. Štrosmajer, dr. Sova starší) či alespoň zajímavých. Všechny nové postavy mi moc zajímavé nepřijdou. A z těch starších jsem zklamán. Někdy mám pocit, že můj oblíbenec Abrhám snad přestává umět hrát. Zvláště v okamžicích kdy jako vypění nebo začně křičet, mu nevěřím (jak skvělá byla např. jeho hádka s Frejem v původní sérii). (10.11.2003)

Nevybíravá facka do tváře Jaroslava Dietla i Jaroslava Dudka. Před lety jsem pokračování legendární "Nemocnice" protrpěla od první do poslední minuty ... ale dneska už nemám sílu ani chuť ztrácet s ním čas - a bezmocně sledovat, kterak jeho kvalita zcela viditelně a zcela nezadržitelně s každým dalším dílem upadá. Skončila jsem spolu s epizodou číslo 3 - po neobratně servírovaných lapáliích spojených s osobními a profesními problémy jeho protagonistů (stejně jako s proměnou politicko-společenských poměrů) jsem už nějak nedokázala vstřebat neuvěřitelně trapně podanou bridžovou zápletku. P.S.: Je mi jasné, že původní série byla zfilmována značně idealisticky, přesto se nabízí (nebo spíš poměrně nevybíravě vnucuje) uštěpačná otázka, co jsme si to v dobré víře na samém konci devětaosmdesátého roku bouřlivého dvacátého století vlastně vyzvonili ... vlastními klíči - a kam se poděly zvítězivší Pravda a Láska, ty holky prodejné ... (12.09.2015)

Nesmyslná snaha zakomponovat do děje všechny moderní jevy. Tuneláři, privatizace, podnikatelé a podnikatelíčkové, rasismus, homosexualita. Jak řekla moje kamarádka, ještě tam chybí ňákej muslimskej radikál s bombou, aby to bylo komplet. Kdysi sympatická emancipovaná doktorka Čeňková tady praští s felčařinou, chvíli se tváří, že je na hlavu, pak oblbuje cizí malý dětičky a nechá se vojíždět Vašutem. Dost na hlavu je i psychiatrička Machovcová Báry Hrzánové. Tahle postava je úplně ujetá a všude jinde by rušila, tady v tom panoptiku ale ničemu nevadí. Zatímco ve staré Nemocnici bylo sympaticky utajeno, s kým si doktorka Králová vysouložila piškota, tady se to řeší třináct dílů. Takže bod snad jenom za tradičně zapšklou Maciuchovou a Kolářovou. Staří se snažili, mladí nezaujali. Nemají náboj a charisma. Jak jsem někde nedávno psal, Dietlovi ty kolečka vždycky výborně zapadaly, tady to skřípe, každej si jede po svý lince a celkově to nikam nevede. (02.02.2014)