Réžia:
Josef HenkeKamera:
Vladimír OpletalHrajú:
Jana Preissová, Jan Přeučil, Petr Štěpánek, Viktor Preiss, Zdeněk Řehoř, Jana Šulcová, Vladimír Ráž, Růžena MerunkováObsahy(1)
Na dnešní den jsme zařadili televizní zpracování básnické divadelní hry Vítězslava Nezvala. Příběh lásky rytíře de Griex a hříšné světice Manon s mimořádným citem pro básnickou hodnotu pro televizní obrazovku inscenoval režisér Josef Henke v roce 1970. Poetické salony s množstvím zrcadel, dekorativní svícny, splývavé závěsy – to je dílo scénografa Ladislava Vychodila. V titulní roli uvidíme Janu Preissovou, rytíře de Grieux hraje Petr Štěpánek. (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
Něžný křehký milostný příběh ve verších – to je charakteristika této televizní inscenace. Při její realizaci se sešla skvělá trojice – Vítězslav Nezval se svými brilantními verši, pohledný Petr Štěpánek se svým excelentním herectvím a mladinká Jana Preissová jako okouzlující naivka. Navíc i černobílé provedení podtrhlo poetiku tohoto filmu. Nevšední snímek, který bych si ale netroufala doporučit dnešním mladým milovníkům akce a hororů. ()
Adaptace básnické poémy Vítězslava Nezvala je tak křišťálově čistá, stylově dotažená a esteticky zdařile pojatá, že z jejího černobílého obrazu plasticky vystupuje jen nádherné herectví Petra Štěpánka, čistočistá krása mladičké Jany Preissové, ale hlavně síla neopakovatelných Nezvalových rýmů a krása jeho básnického jazyka. Celá estetika těchhle černobílých televizních inscenací ze šedesátých let je mi nějak velmi blízká. To se ještě v televizi vědělo, jak dělat skutečné umění... ()
Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Půvabný přepis Nezvalovy veršované hry, která v jemných odstínech osudového milostného splynutí rozehrává paletu lidské pošetilosti, s níž zápasí nejen rytíř de Griex, ale právě a především hříšná světice Manon, dívka, která teprve na konci pozná, že s láskou si není radno zahrávat. Étericky krásná Jana Preissová a spanilý Petr Štěpánek se prostřednictvím této televizní inscenace stali nesmrtelnou a jen stěží překonatelnou dvojicí, poetickým obrysem něžných veršů velkého českého básníka. ()
Kvalitní divadelní hry v 60.-70.letech nevznikaly jen na prknech našich divadel, čehož je důkazem i tato adaptace epické poémy Vítězslava Nezvala - Manon Lescaut (původní předlohou byl román francouzského spistovatele Prévosta), která byla natočena v Barrandovských studiích. Jana Preissová alias Manon - hříšná světice - je bravurní. Tři a půl hvězdičky. ()
"Manon je motýl, Manon je včela..." předlohu mám hodně ráda a film mě potěšil tím, že je také ve verších. Možná i díky tomu nedošlo k tomu, co se poměrně často stává, že je film pochopen jinak, než knížka, nebo je ve filmu něco záměrně pozměněno...prostě dětsky naivní Manon, co lásku a věrnost pochopila po svém zůstává stejnou jak na papíře, tak v televizi. Stejně tak bezhlavě zamilovaný rytíř zůstává tím samým věrným bláznem. Prostě bych to shrnula tím, že je to knížka s bonusem ve formě poslechu a pokoukání. ()
Reklama