Réžia:
Jaroslav DudekScenár:
Jan JílekKamera:
Alois NožičkaHudba:
František ŽivnýHrajú:
Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková, Miroslav Vladyka, Karel Augusta, Petr Čepek, Ota Sklenčka, Martina Hudečková, Zdeněk Dítě, Karel Hovorka ml., Jana Jiskrová, Petr Lepša, David SuchařípaObsahy(1)
Komedie o potížích, které provázejí koupi tradičního hudebního nástroje, bez něhož se žádná pořádná vesnická kapela neobejde. Autor Jan Jílek ji zasadil do české vesnice v období konce první světové války a vzniku Československé republiky, do doby historických proměn, promítajících se i do osudů lidí. A právě toto střetávání dějinných událostí s myšlením a jednáním členů muzikantské rodiny Majoránků, žijících ve vesničce Svébohov, je zdrojem humorných situací. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Televizní inscenace začíná ponurou muzikou, táta se synem sdělují radostnou novinku mamince, že Janek v kapele už nebude hrát zadarmo. Maminka se ale domnívá, že by měl hrát i nadále zadarmo, protože se učil u učitele muziku taky zadarmo. Syn chce hrát, ale nemá hudební nástroj. A jak se tedy dostat v chalupě, kde se žije skromně k hudebnímu nástroji? První světová válka končí, a Janek by měl hrát na všech možných událostech (svatby, pohřby, oslavy aj.), a v domácí kasičce mají jen šest zlatek...Výtečné herecké obsazení, s lehkostí podaný příběh, který přes nesložitou zápletku pobaví. A co chtít víc? ()
Láska k muzice je moc hezká vlastnost, ale co s chlapem neschopným udržet korunu. ()
Nedávno jsem hodnotil inscenaci Medvěd s Janem Werichem. Tvrdil jsem, že Stella Zázvorková se nedokázala úplně odprostit od komediálnosti. Zde to podle mě bylo naopak. Odprostila se od ní a i v lehce komediálním filmu působila docela dramaticky. Což šlo jen ku prospěchu věci. Žena, která myslí vždy na rodinu a po zmizení si uvědomí, jak moc ji syn a manžel chybí, takže jim odpustí i utracení peněz za nástroj, jí šla skvěle. I Zdeněk Řehoř hrál fantasticky. Film měl ještě jednu důležitou rovinu. To uvědomění si náhle získané svobody a tím pádem touhou realizovat své sny. A když se nesplnil mě, tak alespoň synovi, když má ten talent. Moc se mi líbilo. Za komunismu se moc filmů netočilo o době před první světovou nebo těsně po ní. ()
Maminka paní Zázvorkové mě po celý čas přišla , jako že si srkla vývaru z durmanu a každou chvíli se musí proměnit v běsnící fúrii. Jinak milá připomínka tvorby neškodných 80. let . Podpantoflák a nechtěný rebel taťka Z.Řehoř a moula synek "Mouchysněstesimě" M. Vladyka zkompletovali moravskou rodinku. ()
Jedním slovem - nádhera! Více slovy - překrásné pohlazení po duši. Ta atmosféra začínající první republiky je kouzelná. Miluji inscenace, které se odehrávají ve skutečných přírodních exteriérech a jsou dobově věrohodné. Tohle všechno z obrazovky obdivuhodně sálá a když k tomu připočteme excelentní obsazení, mé srdce jásá radostí. Zbytečné někoho vyzdvihovat, herecká skvadra je prvotřídní. Radost sledovat! ()
Reklama