Malý televizní kabaret

"Mně poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny. Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici. Tak čau!" Tahle vtíravá odrhovačka mě pronásledovala celý dětství a nedávno mi zase začala strašit v hlavě. Začal jsem vzpomínat, jak jsem na tu hrůzu vděčně zíral každou neděli a bavil se. Zajímavý je, jak se časem mění úhel pohledu. Dneska vidím 30+ tajtrdlíky, kteří se podbízivě pitvoří před dětmi a očividně se strašně snaží uválet z prdu taškařici, aniž by věděli, jak na to. Bohužel je to tím, že tahounem pořadu byli kriticky netalentovaní lidé, jako třeba Pepa Dvořák, Ondřej Havelka nebo Molavcová (kde tý je dneska konec?). Strašně je za tím konceptem znát, že jednoho dne řekl programovej ředitel ČST: "Uděláme pořad pro nejmenší. Sežeňte nějaký mladý herce, hlavně ať jsou levní. Kulisy ani rekvizity nebudou třeba, kdyžtak si něco vystřihnou z krepáku. Talent? Talent k tomu mít nemusí, hlavní je splnit pětiletku." (02.06.2014)

Mě poznáte, neboť jediný, budu mít v kapse noviny. - Já na hlavě budu mít čepici a v ruce krabici. - Tak čau a zase příště sejdeme se jako obvykle.... Jako malý jsem to miloval. Libili se mi scénky, vymyšlené příhody, pohádky, improvizace, fajn parta okolo - Pepa Dvořák, Jitka -molavcová, Jirka Lábus, Havelka a naše Štěpánka. (31.12.2015)

Jednoznačně plný počet hvězdiček ... jako malá jsem se těšívala na Štěpánku, Pepu, Jitku a další. "Tak čau a příště zase všichni sejdeme se jako obvykle ... já příjdu s kytkou, tumáš čichni a kytka bude vonět nezvykle .... Mě poznáte neboť jediný budu mít eee v kapse noviny .... já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici ... Tak čau!" :-) (08.04.2013)

Frk, frk, a hned je tu parodie nejenom na pohádky. Dr. Voštěp budiž prostým a krásně okatým příkladem toho, čeho se bylo možné nadát od téhle partičky. Jako dítě jsem kabaret zbožňoval, a ve svém současném stavu se taky rád podívám, když mám náhodou v příslušnou dobu cestu kolem televize. Sice už se nesměju jako tenkrát, ale aspoň ten vlídný úsměv se dostaví spolehlivě. Netřeba nám Degentubbies ani úchylných plyšáků s podle hesla "Sezame, otevři se!" otevírací hlavou (čímž rozhodně nemyslím klasika české úlisnosti, pana Mufa!), dokud máme malý, ale náš, televizní kabaret. (28.06.2008)

Ako dieťa zo zmiešaného moravskoslovenského manželstva a žijúc blízko hraníc, kde sa dala naladiť Bratislava aj Brno (ako sa vtedy hovorilo), strebal som čo by šarvanec deťom určenú televíznu tvorbu slovenskej aj českej televízie. Malý televizní kabaret si pamätám v podobe z druhej polovice osemdesiatych rokov a viem, že ma hodne bavil. Asi preto, že sa nesnažil poučovať a vychovávať, ale baviť. Skvelé scénky s Molavcovou, Dvořákom, Havelkom, Zedníčkom, Lábusom a Gerendášom fungujú aj po 30 rokoch, kedy som si dal repete. Pozrel som si aj zopár starších častí zo sedemdesiatych so Štěpánkou Haničincovou, tie síce majú miestami onen výchovný zámer, ale v prijateľnej miere. (26.01.2021)