Náhrdelník

Ten scénář opravdu nápady nehýří. Je to vážně škoda, že se nenašel schopnější autor - zvláště jde-li o takhle nákladný projekt. Hodně zachraňuje výprava, herci a vysoce profesionální režie Františka Filipa. Hodnocení na ČSFD dává jasný verdikt: průměr. Myslím ale, že diváci si seriál dost oblíbili, protože se - na rozdíl od mnoha jiných - pravidelně vrací na obrazovky a vždy má slušnou sledovanost. Na 4 hvězdy seriál hodnotím mj. kvůli hudbě a režii a hlavně díky L.Šafránkové, která celý seriál nese na svých bedrech a v ústřední roli je zcela suverénní. (02.01.2010)

Jsem nekritický, proč to nepřiznat, a to téměř vždy pokud se setkám s nějakou rolí ztvárněnou Libuškou Šafránkovou. Přidám-li k tomu ještě mou nezřízenou touhu žít v secesi, kde se významná část seriálu odehrává, kdy samotný náhrdelník je extra nádherný secesní kousek, pak se nedivte, že nemůžu jinak než dát 4 hvězdičky! Ano, já vím, je to nadsazené, ale z uvedených důvodů se sebou fakt nic neudělám. (16.03.2008)

Nevím, jestli to vůbec ze srovnávat s takovými běsy, jako je Ordinace v růžové zahradě. To je asi jasné, co z toho vidět. Je potřeba se u Náhrdelníku na spoustu věcí povznést. Ale myslím, že ke koukání je tam spousta věcí a nejen Libuška hraje excelentně (Burkhard bohuže v té době podával mizerný herecký výkon- jako Hanebný parchant je samozřejmě zajímavější...:)). Podívala jsem se na to po letech z nostalgie. Kupodivu jsem vyhledávala tuto nasládlou atmosféru, protkanou pěveckou kariérou Josefíny i tak trochu politikou.... Podle mě si seriál zaslouží 3 hvězdy. A že má 57%, budu sentimentální a upřímná.......:) (16.12.2016)

12/12 Další klasický Filipův seriál, který se ještě na začátku 90. let snažil čerpat z osvědčených způsobů předrevolučních koprodukcí. Sice z německé strany zbyli už jen Friedrich von Thun, Gedeon Burkhard, Janette Rauch a scénáristé a dramaturgové, ale i tak to bylo ku prospěchu věci. Jedním z hlavních témat je vývoj moderny, změna myšlení na počátku století a konec konců také opereta. Podobně jako v Branaldově Stříbrné paruce. I pro učitelku klavíru je složité milovat operetu, tuto lehkou svěží múzu, která je tolik odlišná od těch respektovaných německých romantiků. Ale díky této lince zpívá hlavní hrdinku s tváří Libuše Šafránkové Pavla Břínková a můžeme si užít klasické árie například Nitušky nebo ty z Netopýra. Prvním velkým triumfem je Vídeňská krev a Krista z myslivny, na dalších štacích v Mnichově Veselá vdova, Ples v opeře, Cikánský baron. Za Výmaru se Šafránková mění v moderní divu, a je to sice k nevíře, ale výborně markýruje s pomocí hlasu Břínkové takové šlágry jako Johnny a celou řadu výstupů z legendární revue Spolianského Es liegt in der Luft, což bývaly ty nejlepší kasaštyky Marlene Dietrich. Ve vedlejších rolích osloví netypicky obsazený jako životem zklamaný Oldřich Vízner, dívčí Alice Aronová či klasicky krásná Jana Šulcová. Fiktivní subretu Weltschovou z Nového německého divadla v Praze má na starosti Jana Švandová, její zpěv Věra Kalivodová. Díky hudební spolupráci orchestru Hudebního divadla v Karlíně si dnes můžeme lépe představit tehdejší úroveň, která v posledních letech poněkud trpí v rutinních muzikálech. (06.07.2020)

Kdysi možná pro mne zajímavý seriál, ze kterého jsem ještě pořádně neměl rozum, se dnes v mých očích jeví jako laciná taškařice s pitomým dějem a špatně napsanými postavami. Šafránkové si vážím, ale nikdy nebyla mou oblíbenou herečkou. Oproti tomu plejáda jiných skvělých herců, kteří si tu sem tam zaštěkali, nedostala dost prostoru. Někdy si tak říkám, že takové množství známých jmen spíše škodí celku. Nevím pak, na koho se mám soustředit víc a mrzí mne, když se na obrazovce většinu času roztahuje nějaký německý gezicht. Možná tak více z nostalgie, než z dojmu, malinko přisadím tomuto podprůměru, který alespoň trochu vytáhla ta známá jména. 50% (19.04.2020)