Reklama

Reklama

Komedie s hořkým podtextem o jednom soudním případu, který prověřil lidské charaktery, má všechny klady autorského talentu Z. Svěráka. S humorem a s porozuměním vypráví příběh bývalého učitele na okresním městě Moutelíka (Vlastimil Brodský), který se dostal před soud kvůli pohlavku, uštědřenému synovi z prominentní maloměstské rodiny. Proces dostane začínající právnička (Z. Bydžovská), která pozná v Moutelíkovi charakterního člověka a pomůže mu znovu získat lidskou důstojnost, i když po právnické stránce je proces neúspěšný… (Česká televize)

(viac)

Recenzie (82)

Nail 

všetky recenzie používateľa

Moc se mi v této televizní inscenaci líbil Vlastimil Brodský. Role na něj byla přímo ušitá od Zdeňka Svěráka. Je zde také vidět, že Svěrákovi není učitelská profese daleká a již tehdá byly něšvary se studentama a zvláště s těma z prominentních rodin. Jen mě trochu zamrzel ten konec, ale i takhle to dopadá.... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Príjemná televízna moralitka, ktorá sa zaoberá problémami nezviazanými s konkrétnym režimom. Miestami strácala tempo a zobrazovaný priebeh procesu som už videl mnohokrát. Nezabudnuteľný je výkon Vlastimila Brodského, u ktorého som si zaspomínal na rovnako bezbranného dobráka Matulku v podaní Jindřicha Plachtu. Naopak Zuzana Bydžovská ako premiantka právnickej fakulty potvrdila dôvody, pre ktoré ju neobľubujem, a pri scéne v kabíne premietača mi spôsobovala fyzické utrpenie. Napriek tomu som si inscenáciu rád pozrel a myslím, že mierne nadpriemerné hodnotenie si zaslúži. ()

Reklama

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Prominentní nevychovaný blbeček šikanuje učitele a ten za to nese odpovědnost a trest. Rok 2011? Ne, ne, toto se dělo již dávno, jak nám ukazuje scénář bývalého učitele Zdeňka Svěráka. Slušnost, čest, důstojnost a morálka se svíjí pod dusivým polštářem hrubosti, nadutosti a zbabělosti, živené mocí a penězi. Vynikající Vlastimil Brodský, velmi zajímavý výkon Zuzany Bydžovské (především její závěrečná řeč by se dala vytesat do kamene) a velmi přirozený Ota Sklenčka jsou veliké klady filmu. Ale i ostatní role jsou obsazeny skvěle! Jen role (ne výkon) Libušky Havelkové je poněkud mimo. Trošku mě mrzí, ale zároveň to oceňuji, že konec filmu nebyl patetický, i když by slušelo nějaké dramatičtější zakončení. Každopádně, o komedii se opravdu nejedná. ()

gombarix 

všetky recenzie používateľa

Standardně brilantní Svěrákův scénář podpořený kvalitními hereckými výkony (Brodský klasika, ale vyzdvihl bych Hanzlíka). Rozjezd je dost pomalý (klidně by to šlo tak o čtvrt hodiny pokrátit), ale postupně se to zlepšuje. Trochu divná hudba. 70 % - - - Zbydžovská jako archetypální "nerd" v ukázkově šeredných nulových brýlích (galerie) podává velice životný výkon, ale představa, jak by v této roli mohla zapůsobit herečka, na níž lze zrakem spočinout zálibněji, nebo aspoň kdyby ty brýle byly méně rekvizitní, zejména při vědomí toho množství detailních záběrů, mne naplňuje pocitem zmaru... ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

O morálním poselství vynikajícího Svěrákova scénáře jistě nemá smysl jakkoli polemizovat; jeho hodnota zůstává neoddiskutovatelná i v současnosti, v níž základní konflikt nachází trvalého uplatnění. Jeho televizní provedení pod režijním dohledem Františka Filipa ovšem zůstává původní předloze leccos dlužné. Méně plynulé tempo, statické pasáže ze soudní síně, opakující se záběry, určitá poplatnost dobovým reáliím (prostředí judikatury). Přesto nelze nevnímat nadčasovou kvalitu hereckých výkonů celé plejády předních zástupců divadelní i filmové Thálie; jedna z prvních výrazných rolí Zuzany Bydžovské, tradičně vynikající jímavý portrét dobrosrdečného kantora v podání Vlastimila Brodského i nezvykle záporné figury Abrháma a Hanzlíka. V každém ohledu se jedná o nadstandardní produkt zlaté éry československé televizní zábavy. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Během natáčení pana Brodského málem přejel projíždějící autobus. Incident je dokonce zachycen ve filmu. (Haniczka)
  • Frázi „Nepozdravil jsem pana učitele, protože už nás neučí“ nepoužil Zdeněk Svěrák naposled. Stejná věta zazněla i ve filmu Vratné lahve (2006). (Panfilmex)

Reklama

Reklama