Chrám Shaolinu

Chang Cheh málokdy selže. Tenhle film natáčel ještě se svou původní sestavou David Chiang-Ti Lung-Fu Sheng a se spoustou jiných známých tváří (nastupující generace Venoms). Fu Sheng si film docela ukradl pro sebe a dokázal,že je opravdu vynikající herec i bojovník. Když k tomu připočtu hodně klasický námět a oholené hlavy shaolinských mnichů, nelze odolat. (20.08.2008)

Tři roky! Tři roky se snažím dopátrat názvu tohoto filmu, z něhož jsem si pamatovala jen útržky z výukových scén (papíry, kuchyň) a výstup s čekáním před chrámem. Jinak je jasné, že film je plný kung-fu a i když není tak úchylně vynalézavé jako Crippled Avengers, stále jde o snímek, který má spád a výborné souboje. Nostalgických 5*. PS: Ještě, že existuje Celestial Pictures a jejich kolekce remasterovaných klasik :-) (11.05.2008)

Spoiler! Vadila mi tu zbytečně dlouhá stopáž a některé odfláknuté souboje, ale především neukončený závěr. Špatně se tu orientuje ve jménech, často jsem nevěděl o kom se mluví a také se tu dlouho hledá cesta k sympatiím bojovníkům, které přicházejí až ke konci, kde vám překvapivě zabijou velkou část bojovníků, o kterých vypráví tento film. (02.08.2015)

Po půl hodince sledování, jsem krapet zmaten jelikož mě všichni připdali stejní a jména taktéž. Ale dokázal jsem se zorientovat a musím sám sobě přiznat, ačkoliv nejsem velkým příznivcem tohoto žánru, že jsem byl celkem spokojen. Rozumný příběh, hezká scéna a krásná širokúhlá kamera (cinemascope 2.50:1). Pomalu začínám plně chápat Tarantina, proč jeho Kill Bill vypadá tak jak vypadá (je všeobecně známo, že tento styl filmů Quentin v mládí doslova hltal) a jaký vliv na dospívání člověka může mít sledování takovýto styl filmů na rozdíl od našeho dospívání kde hlavní roli hráli vinetuové a terence hillové apod. A to jsem tedˇ nemyslel negativně ani na jednu stranu. (19.09.2008)

Hledat logiku v tomhle filmu by bylo chybou, vše je přímočaré a některé scény mi vyloudily i úsměv, například, když to před závěrečným soubojem rada starších duchovních zabalila a jala se zemřít klidnou smrtí a nechala mladé ve štychu, ale klasický kung-fu film snad ani jiný být nemůže. Navíc tenhle film mě provázel i v dětství, kdy jsem chtěl po jeho shlédnutí pomáhat v kuchyni míchat rýži dlouhou měchačkou ze židle, vázal si na nohy pytlíky z pískem, abych se vzápětí přerazil na schodech a štípal klacíky kdykoliv se jen dalo, třeba i na našich stromcích. Rodiče mě jistě milovali. (15.08.2009)