Hranica

Agnieszka přináší až nepříjemně autentické svědectví z polsko-běloruského pohraničí a rozhodně se přitom nebojí rýpat do místních režimů. Běloruská i již dnes bývalá polská garnitura tuhle imigrantskou noční můru napsaly de facto samy, tak proč také zbytečně chodit kolem horké kaše, že. "Nechtění" si v příhraničních lesech plných zákeřných močálů prochází peklem, kde logika i lidská práva berou za své, a nezbývá proto, než se ve výsledku spoléhat pouze na charaktery jednotlivců. Snad jen vyprávěných linek bych trochu ubral, ale chápu. Cílem bylo zachytit situaci komplexně, nikoli jedním velkým dramatickým příběhem. A to se v rukách zkušené režisérky podařilo. [Viennale 2023] (10.11.2023)

Zásadní zpověď o současnosti, o nás především. Bolestně aktuální snímek z kategorie "současná společenská témata", u Agnieszky Holland s jasným přesahem na historii lidské civilizace přinejmenším tu moderní ve dvacátém století. Může to být nepříjemný pohled, ale to někdy pohled do zrcadla bývá. Dokud se někdy nekoukneme i sami na sebe, můžeme jen těžko hodnotit ostatní. Připomene Nabarvené ptáče. Nejen barevnými odstíny . (28.02.2024)

Extrémně znepokojivý film, který ihned řadím do kategorie, že už ho nechci vidět znovu, a to z důvodu několika vážně zničujících scén, které jednomu neudělají dobře na duši. Přitom poselství filmu je jasně dané, je fakt, že i trochu jednostranně zaměřené, a že se určitě nejedná o objektivní pohled na věc. Pokud je však situace na Polsko-Běloruské hranici aspoň trochu podobná tomu, co se ve filmu odehrává, tak to ukazuje lidskou špínu v té právě podobě, a ukazuje jen to, jak jsme se jako společnost za spousty staletí nikam neposunuly a pořád žijeme uvězněni v rámci svých malých problémů a nedokážeme věci chápat ve větších souvislostech. Mnohdy až dokumentární pojetí trochu zabrańuje se vcítit víc do některých postav, protože těch je ve filmu opravdu mnoho, a některé se objevují třeba až v samotném závěru filmu, a černobílé provedení filmu jejich identifikaci také úplně neulehčuje. Je mi jasné, že z filmu si obě extrémní strany odnesou přesně to, co chtějí, a že asi film mnoha lidem oči neotevře, ale je opravdu důležité, aby se i o takovýchto věcech filmy točily, abychom si připomínali, že existují lidé s mnoha horšími osudy, než který máme my samy. (28.03.2024)

Film se dá hodnotit samozřejmě různým způsobem. Filmařsky je to na světové úrovni, vyprávěním strhující. To snad nerozporuje nikdo. Tedy jen k výhradám o propagandičnosti: 1) Zachycené události se na zelené hranici skutečně děly a rozhodně ne výjimečně. Tedy nešlo o žádné uměle nahuštěné šokující scény jen na efekt, jako se to (po právu) vyčítalo autorům Nabarveného ptáčete / Souostroví Gulag / Bastardů. 2) Film neříká jak uprchlíky řešit. (To ani není práce filmařů.) Bohužel film ale ani nevysvětluje neinformovaným divákům pozadí těch událostí. Že to byla akce tajných služeb BLR/RUS, které lákaly Afričany a Syřany k snadnému překročení hranice do vysněné EU. A že tím Rusové chtěli vyhrotit situaci v EU a jednotlivé státy rozeštvat. 3) Chápu, když někteří tvrdí, že jim ve filmu chybělo znepokojení mnohých Poláků nad tou uprchlickou vlnou. I kdyby se ale to znepokojení ve filmu objevilo, měli by ti pohraničníci a vojáci "právo" se chovat jak esesáci? Asi ne, že? Právě proto se Holland soustředila především na to nevídané morální selhání mnohých Evropanů (vč. politiků, institucí...). Navíc, kdyby se ve filmu objevilo úplně všechno (i znepokojení Poláků a role Ruska v případu), tak by to mělo 4 hodiny, a spíš než film by to byla Zpráva o stavu Unie. :) __________ Je mi líto snad jen často zmiňované scény s rapováním, protože i když je úplně pitomoučká a je myšlena čistě symbolicky, tak tím, že je umístěná na konec filmu, zanechá lehkou pachuť naivity. Doufám, že lidi tu scénu nevyužijí jako alibi, aby se filmu mohli vysmát, a místo toho o něm řádně popřemýšlí. Málokterý film z poslední doby k tomu tolik vybízí. Jedna otázka za milión: Jak všechno na té hranici uhlídat a zároveň se při tom hlídání nestát monstrem? (01.04.2024)