Džundži Itó: Japonské děsy

Zbožnuji komiksy (mangu) od Džundži Ita. Proto bylo sledování tohoto seriálu jasná volba. Jeho povídky uvedené v pohyblivé obrázky ale bohužel taková pecka jako komiksy nejsou. Respektive kvalita je poněkud nevyrovnaná. Některé díly jsou skvělé, jiné průměrné. Především některé povídky mají totálně odfláklé konce. Například Balonky oběšenců jsou téměř tak skvělé jako v komiksovém provedení. Pecka jsou Vrstvy děsu nebo Město náhrobků. Itova neuchopitelnost a "podivnost" je i zde jasně viditelná. Některé příběhy jsou bizarní, jiné parádně hororové a některé si dokonce pohrávají s groteskou. Po vizuální stránce je to osobité, ale mnohdy trhaná animace působí tak, že se něco v post produkci nepovedlo. Znělka i závěrečné titulky jsou provedeny pro mě osobně doslova hnusně. Výsledek je tak poměrně nevyrovnaný seriál, který by rozhodně mohl být lepší, ale zároven jsem za něj strašně vděčný. Je to furt Ito a tak to patří k tomu nejzajímavějšímu na Netflixu. Japonské děsy jsou originální, divné, extrémní, bizarní. 75% (ale procenta se místy pohybují od nuly až do sta) (26.03.2023)

Aneb umění udělat ze znepokojivých věcí horor. Junji Ito jakožto král japonských hororů je proslavený svými soubory děsivých příběhů ve formě mangy. V roce 2018 vyšlo anime s názvem “Junji Ito: Collection”, které ztvárnilo několik autorových povídek do jednotlivých dílů a v letošním roce na Netflix dorazila další série stejného ražení pod názvem “Junji Ito Maniac: Japanese Tales of the Macabre”. Tentokrát máme tu čest poznat například podivný zmrzlinářský vůz, znepokojující bezhlavé sochy, záhadnou zazděnou uličku nebo neobvyklý vývržek moře. Pokud jste fanoušky do češtiny přeložených Balónků oběšenců, tak si obzvlášť přijdete na své, jelikož tento díl byl taky konečně zpracován do anime a stejně jako manga rozhodně stojí za to. Jelikož se v obou případech jedná o soubory krátkých příběhů, je úplně jedno, jakou sérií začnete. Za mě osobně jsou obě skvělé, jen v té starší narazíte na více Junjiho známých postav, jako je krásná Tomie, modelka Fuchi nebo šílený Souichi. (SPOILER ZONE ->) Když už se jednou pustíte do japonské literatury, buďte připraveni na to, že na některé věci občas prostě nedostanete vysvětlení. Junji je toho přímo ukázkovým příkladem, jelikož většina jeho příběhů končí jendoduše řečeno dříve, než začne. Nějakou dobu nás navnadí a jakmile dojdeme k vyústění děje, je konec, začíná další příběh a vám zbyde jenom šrotování v hlavě jak to asi bude dál. Na jednu stranu to vybízí k širokým možnostem a prostoru pro vlastní fantazii. Na druhou stranu to pěkně naštve, protože člověk prostě chce znát tu pravou pravdu děje a zajímá ho, jak to zrovna šílený Junji Ito může zakončit. V této nové sérii mě asi nejvíce znepokojili Layers of Fear, kde sledujeme matku a její dvě dcery, přičemž jedna z nich se v důsledku autonehody ošklivě zraní v obličeji. Prakticky jí uletí oko i se slušnou částí kůže. Jenomže překvápko, děvče má pod kůží další vrstvu obličeje, která je zcela nepoškozená. Zjišťujeme tedy, že obě dcery jsou díky svému již zesnulému tatíkovi prokleté a jejich těla rostou podobně jako letokruhy u stromů (nebo taky jako cibule, “cibule mají vrstvy!”). Matka pak v zápalu šílenství svojí mladší dceru “oloupe” ve snaze vrátit zpět svou malou roztomilou dcerušku. Realita ale samozřejmě nefunguje podle představ a já tohle miminko s morbidně protáhlými končetinami už v životě nechci vidět ani slyšet, děkuji. Co se mi ovšem opravdu líbilo, bylo The Long Hair in the Attic a Library Vision. Sledovat knihomola, co se díky svým knihám zblázní mi bylo hodně blízké, ještě aby ne. Příběh navíc v podání mangy nabízí ještě rozšířenější děj, odhalí nám trochu více o jeho postavách a veškeré dění má hned hlubší význam. Rozhodně doporučuji si o tom zjistit víc. Shrnuto a podtrženo, tohle vidět je prostě povinnost ať už jste milovníkem hororu nebo anime/mangy, ideálně obojí. (by Kristýna) (01.12.2023)

Znal jsem jen Balónky oběšenců (mám doma komiks). Některé povídky byly dobré, ale převažují průměrné. Žádná se mně vyloženě nelíbila, abych řekl: "Tak to je bomba". (23.01.2023)