Réžia:
Robert AltmanScenár:
Michael TolkinKamera:
Jean LépineHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Tim Robbins, Greta Scacchi, Fred Ward, Whoopi Goldberg, Peter Gallagher, Brion James, Cynthia Stevenson, Vincent D'Onofrio, Dean Stockwell, Richard E. Grant (viac)Obsahy(1)
Mladý vedoucí pracovník filmového studia Griffin Mill je neustále znervózňován anonymními pohlednicemi, v nichž mu neznámý scénárista vyhrožuje smrtí. Mill zjistí totožnost zneuznaného autora a chce se s ním dohodnout. Vypijí spolu pár skleniček v baru a při ostřejší výměně názorů na opuštěném parkovišti Mill neovládne nahromaděný vztek a nechtěně autora zabije. Je vyšetřován policií jako poslední, kdo zavražděného viděl naživu, ale žádný důkaz proti němu neexistuje. Výhružné pohlednice chodí dál. Mill se pomalu smiřuje s myšlenkou, že zabil nevinného člověka a veškeré síly věnuje zneškodnění nového ambiciózního pracovníka, který se tlačí na jeho místo. Naváže intimní vztah s milenkou zavražděného autora June a obratně manévruje v cynickém filmařském prostředí ke svému prospěchu. Jeho kariéra závratně stoupá... Po roce se mu ozve autor pohlednic a nabídne k realizaci scénář, nazvaný Hráč. Vypráví o vedoucím pracovníkovi hollywoodského studia, který zabije otravného scénáristu a projde mu to. Griffin dá okamžitě filmu zelenou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (163)
OMG. Robert Altman, bouřlivák z Továrny na sny, dokázal, že Oliver Stone není jedinou černou ovcí - Altman před dvaceti lety dokázal tak elegantně vyfuckovat celý Hollywood (obzvláště všechny ty naivní scénáristy), že se o tom mnoha dalším "hráčům" a rádoby buřičům bude zdát ještě dlouho. Atmosféru má Altmanův Hráč ne nepodobnou filmům Davida Lynche, ale funkční a v tradiční zápletkovém schématu nemusí zbytečně masturbovat nad tajemnem. Nemluvě o tom, jak krásně film vypadá - inspirace pro PT Andersona? 85 % ()
Nesmírně vtahující satirický neo-noir a zřejmě to nejupřímnější zrcadlo, jaké kdy Hollywood sám sobě nastavil. Nehorázně úžasná je už úvodní osmiminutovka na jeden záběr, kdy se nám před očima jednak zhmotňuje filmové studio s důrazem na představování nových scénářů před producentem, jednak se začíná pomalu odvíjet příběh kolem výhružných dopisů, jednak se otevřeně naráží na slavné dlouhé záběry v dějinách filmu - jen tím se okamžitě stanovuje tempo a tematický rozsah celého filmu. Je to jako typicky nehollywoodský příběh, bloudící zdánlivě nesouvisejícími uličkami a dávající na odiv vlastní sebeuvědomělost, a zároveň jako klasický love-letter filmovému průmyslu, v jehož pokrytectví se skrývá nevysvětlitelná vášeň. Závěr se dá interpretovat různě a rozhodně má daleko ke standardně uzavřenému rámci - záměry Altmana a Tolkina ovšem naplňuje bezpochyby dokonale a hlavně cinefilům přináší podobné ironické uspokojení, jaké v emocionální formě nabídl Wilderův Sunset Boulevard. 90% ()
Satirická kritika Hollywoodu plná odkazů na slavné filmy (namátkou třeba M nebo Freaks) a obsazená mnoha slavnými herci, kteří zde někdy mají i jenom malý štěk (třeba ta úžasná role Julie Roberts a Bruce Willise, která do celého poselství filmu úplně nádherně zapadá). Navíc je to většinou chytře napsané a první polovina mě i docela zaujala. Strašně bych chtěl dát víc, ale bohužel to na vyšší hodnocení nevidím. V druhé polovině to začne ztrácet dech, děj mě bůhvíjak neoslovil a ačkoli je zde pár skvělých scén (třeba ta úvodní se mi líbila), ani tak z toho filmu nemám nějaké silnější dojmy. Rád jsem to viděl, má to co říct, ale zas tak mě to nenadchlo. Možná je chyba, že jsem čekal něco ve stylu Americké noci, přičemž tohle s ní má společné snad jen filmařské zákulisí, tudíž jsem byl trochu zklamán. Třeba Hráče docením někdy v budoucnu po druhém zhlédnutí, možná taky ne, protože se tu opět projevuje, že Altman nemá moc cit pro tempo, ale prozatím to na víc lepší 3* nevidím. ()
Roberta Altmana jsem vždycky považoval za "svého" režiséra, nevadí mi jeho zeširoka pojaté vyprávění se spoustou vedlejších postav, neunavuje mě množství nenápadných odkazů na slavné osobnosti filmové historie, přelomová díla a kultovní scény. Nenudí mě ani typicky altmanovsky vlažné tempo. Oceňuji jeho preciznost a škodolibost, s jakou znevažuje zaběhané postupy filmového průmyslu. V případě Hráče bych se vyhnul označení komedie, jakkoliv některé scény mohou lehký úsměv vyvolat. Zato prvky satiry jsou nepřehlédnutelné. Z celé obsáhlé Altmanovy filmografie právě Hráče považuji za jeho nejvyzrálejší kousek, kterému kraluje suverénní Tim Robbins v hlavní roli. Ten je mimochodem jedním ze tří důvodů, proč Hráči věnovat svůj čas. Druhým je chytrý scénář a tím posledním Altmanova pečlivost. Celkový dojem: 90 %. ()
Tim slizouny a křiváky umí, když se k tomu ještě přičte jeho výška...Zpočátku to dost nudilo, jen se hodně tlachalo o ničem, nezávislost snímku jasně dominuje, ne každému to vyhovuje. Možná za to může i příšerná kvalita v TV nebo samotný problém, taky ne pro každého přijatelný. Je smutné vidět své hrdiny jako obyčejné lidi čekající a často marně na důležitý hovor, ne že bych o Mecce pohyblivých obrázků měla zkreslené iluze. Kde jinde platí víc ono pověstné: "Všichni se sejdem v jedné posteli." (nebo v hrobě z bahna☺) Mě osobně pošlapali sametový trávníček, ještě že je jaro a brzy všecko doroste. Líbila se mi jemná příjemná hudba a závěr taky neměl chybu. Hlavně ať to má šťastný konec! ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (17)
- Výhružné dopisy jsou psány rukou samotného Altmana. (hot_spot)
- Robertu Altmanovi se do snímku podařilo nalákat neskutečné množství více než šedesáti vrcholových celebrit. (Olík)
- Jako předloha sloužil režiséru Altmanovi stejnojmenný román Michaela Tolkina. Sám Tolkin napsal k filmu také scénář. (Vodnářka)
Reklama