Oněgin

Niekoľko krásnych celkov a niekoľko záberov obrovských prázdnych interiérov s pár kusami nábytku. Množstvo záberov na utrápené tváre Ralpha Fiennesa a éterickú Liv Tyler, ktorá tu pôsobí dojmom, že keď sa jej dotknete, tak sa rozplynie. Skôr ako film s dejom pôsobí Onegin ako 106 minútová pocitovka, respektíve melancholické režisérske cvičenie. Celkom to funguje. Lenže plytký dej tento prístup ospravedlniť nedokáže. Ale určite množstvo žien bude mať opačný názor. Ale pozor, mužov ako Onegin, ktorí na svoju platonickú lásku ani po rokoch nezabudnú a budú od nej čakať list s odhalenou hruďou na balkóne v Petrohradskom mraze dnes nanájdete. (12.07.2013)

Samozřejmě patřičně okázalý biják, který věrně (?) reprezentuje konec 18. století se vší svojí pompézností, naškrobeností a minimalističností, kdy se emoce dávaly najevo zkratkovitě, noblesně a s patřičnou formou, přičemž se o nich příliš nemluvilo. V tomto případě se vyplatí nechat se unášet působivými hereckými výkony, fenomenální kamerou a krutě nekompromisním střihem typu "o tři roky později, ale to si domysli sám". Tedy možná příliš dějově strohý film podle velkolepější předlohy, ale jako komorní snímek velmi funkční. Já jsem ty emoce a pohledy cítil, osudovost byla hmatatelná, rovněž cit pro formální estetiku se tvůrcům upřít nedá. (14.10.2013)

Výborná adaptácia podľa románovej predlohy. Bonviván a dekadent Fiennes s melancholickou a zasnenou Liv Tyler ma uviedli do romantického Puškinovho sveta, pričom obaja boli priam stelesnením svojich románových postáv. Asi tak nejak som si vždy predstavoval život v cárskom Rusku 1. pol. 19. storočia a postavy Onegina a Tatiany. Úžasné ako dokonale dokázali Fiennesovci pretaviť do filmu z knihy všetky emócie a romantiku týchto hrdinov. Jednoducho tu funguje všetko na jednotku, vrátane kostýmov, hereckých výkonov aj celej výpravy. Skvelá práca, do posledného detailu. 85/100 (10.08.2014)

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% (14.07.2013)

Opět vidíme ten samý, tradičnín příběh lásky. "A: Já tě miluji, jsi úžasný B. B: Jsi krásná, ale já jsem na tebe moc špatný, jsem moc velký frajer - to by neklapalo. A: Proč? proč? ....dobře. ...po nějaké době: A: A co teď? B: Ne to by vážně nešlo" A: Fňuk, fňuk. B: Adios :-) ....meztím: B se jakžtakž srovnala, vdala a má skvělého muže. A: B, já tě teď tak moc chci, miluji tě, jsi to nejdražší na Světě, jsi krásní a skvělá" B: Proč teď, proč jsi mě nechtěl předtím? A: Nevím, byl jsem slepý a nemohl jsem - měl jsem určité problémy, řekni, že mě miluješ, vím, že je to pravda, vím, vím" B: Miluji... A: Vem si mě" B: ...???" To je celé, jen chybí konec a je to vše dáno do krásného prostředí ruské smetánky, protkáno podmanivou hudbou a sakra dobře natočeno. Mimochodem: LiV Tyler je ještě krásnější, než obvykle. (01.01.2013)