Oněgin

Málokdy se takto silný příběh, navíc ještě z pera jednoho z nejslavnější ruských romantiků, povede se všemi emocemi, které v člověku vyvolává, přenést na plátno. Martha Fiennes se nesnaží o doslovnou kopii, což filmu samozřejmě jenom přidává, například ve výborných prostřizích Evžena a Taťány s píšících nebo čtoucích dopis a jejich reakcí se záběry na běžícího posla. Stejně tak velmi mile překvapí první scéna Oněgina jedoucího za svým umírajícím strýcem, černé koně, černý kočár, v pozadí bílý sníh a do toho se teprve dozvídáme o strýcově smrti a to nejen záběry na zhýčkaného hlavního hrdinu v přepychu Petrohradu, ale zároveň i jeho komentářem, který přesně vystihuje jeho postoj k celé události i k životu. Velmi dobrou kameru doplňují skvělé herecké výkony nejen Ralpha Fiennese a Liv Tyler, ale třeba i Tobyho Stephense v roli Lenského. A hlavně z filmu pořád cítíme všechny ty emoce, snahu o rozum, boj proti konvencím, náhlé změny pocitů, sílu dopisů i jednoho rozhodnutí. (13.02.2011)

Samozřejmě patřičně okázalý biják, který věrně (?) reprezentuje konec 18. století se vší svojí pompézností, naškrobeností a minimalističností, kdy se emoce dávaly najevo zkratkovitě, noblesně a s patřičnou formou, přičemž se o nich příliš nemluvilo. V tomto případě se vyplatí nechat se unášet působivými hereckými výkony, fenomenální kamerou a krutě nekompromisním střihem typu "o tři roky později, ale to si domysli sám". Tedy možná příliš dějově strohý film podle velkolepější předlohy, ale jako komorní snímek velmi funkční. Já jsem ty emoce a pohledy cítil, osudovost byla hmatatelná, rovněž cit pro formální estetiku se tvůrcům upřít nedá. (14.10.2013)

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. (14.09.2005)

Skvělé zpracování legendárního románu ve verších od Alexandra Sergejeviče Puškina Evžen Oněgin. Skvělá ponurá atmosféra ruského venkova, kam se odebere znuděný dědic (Ralph Fiennes) venkovského statku svého strýce. Pozná zde dívku (Liv Tyler), která se do něj zamiluje, ale on její lásku neopětuje.... když se potkají po letech na večírku v Petrohradě, tak se role obrátí..... Výborný debut Marthy Fiennes. (21.11.2007)

Klasika. Ačkoliv jsem knižní předlohu nečetl, pamatuji si z hodin literatury, o čem příběh pojednává, jaké obsahuje zvraty a jaké je rozuzlení. Myslím si, že Angličané se s Puškinem "poprali" velmi solidně, Oněgin se mi líbil snad ve všech směrech, které film nabízel - prostředí, kamera, souboj s Lenskim (velmi dobře natočen), postavy i hudba. Ralp Fiennes sehrál Evžena mistrovsky, představitelky Taťány a Olgy jsou sice hezké, ale mě osobně nijak zvlášť nezaujaly. Opravdu povedené. (07.08.2009)