Severania

Alex je prej v Holandsku hrozně úspěšný režisér. U mě svojí absurdností zase tolik neuspěl a to ani u Seveřanů, kteří jsou údajně jeho nejúspěšnějším filmem. A já se ani nedivím. Svojí absurdností tady vytváří celou řadu situací, u kterých jsem nevěděl, jestli se smát nebo kroutit očima z nepochopení. První půlka, která byla spíš k smíchu a vedla by spíše ke čtyřem hvězdám se nicméně přehoupla do druhé půlky, která je daleko vážnější a zkouší zasáhnout i pár lidských charakteristik. Já ale tyhle brutální filmové skoky nemám moc rád. Ani pes, ani kočka. Takovej kočkopes. Jako všechny ostatní Alexovi filmy. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (09.04.2015)

Velice zvláštní film. Zajímavý námět o devastující roli pokrouceného náboženského cítění až fanatizmu. Příběh začíná jako komedie, a v této fázi si mne zcela získal. Ale postupem minut se z něj stává temné drama se spoustou mrtvých, kde už jsem s tím začínal mít problém. Nikoliv v tom samotném faktu, ale v té nesourodosti, v té proměně poetiky vprávění. Nicméně i tak je to nadprůměrné dílko. (08.12.2012)

Febiofest 2010. Perfektní černá komedie. Warmerdam se se svým síslišťátkem trefil do mého vkusu a já se královsky pobavil. Sledujeme příběhy lidí žijící na sídlišti rodinných domků, kde byla naplánována stavba 2000 baráků. Ovšem postavena nakonec byla jen jedna ulice čítající asi 20 obydlí. Režisér vypráví příběhy jednotlivých obyvatel, kde každý má nějakou tu úchylku... Hezký komediální obraz lidských charakterů a tužeb. 90% (31.03.2010)

Síldiště, které zůstane do demolice budoucí, to už jsme tu měli; i s lidmi, odpovídajícími jeho charakteru. Ale ten les, co to byl za les, zčásti vypadal organizovaně jako severská ekonomika, ale nejpíš to byl deštný prales, charakterizující noc (Céline) a temotu (Conrad). Nicméně sídliště a les tu tvoří fantastickou jednotu (fancy trend rozpoznán), co se začne tam, to končí tady a naopak. Pozn. 1: Vidím, že jsem to nebyl jenom já, kdo byl svého času posedlý Patricem Lumumbou - divím se tomu a těší mě to. Pozn. 2: Patrný též diskurs "Teorémy" (viz Pasolini). (15.10.2018)

„Pod peřinu dívka vklouzla, v lese temném, plném kouzla.“ Prý surrealistické, absurdní, bizarní? Ale kdeže. Normálka, to vše se stává i u nás, stačí se rozhlédnout. OKÉNKO POEZIE: [][] Můj koloušku v rozpuku, hledáš citu záruku? Láska tvá divoká pod ledem zamrzne, střelená, pohřbená, víckrát si nevrzne. [] Listonoš s tajemstvím u ohně sedí, na lůžku světice, na supa hledí. [] Myslivečku zelený, nebudeš můj milený, spermie máš lenivé a myšlenky plesnivé. Čí parohy otloukáš, když se lesem potloukáš? [] Myslivečku zelený, zastřelíš mi... černého? [][] A nyní se položme se na otázky, jak řezník na hajnou. Který holandský úchyl sázel ten vojensky seřazený les? Který dobytek v něm vykopal znásilňovací jámu? Kam dal mysliveček oči [sic!], že si spletl divoženku s kňourem? Nebylo černému líp v kleci, než na svobodě a kolik svěcené vody spotřebuje vodní dělo omnibusu při rozhánění pánbíčkářek? A kdo to vábí za smrkem, že by tajnosnubná Agnes? Či snad na diváky vystrkuje prdel sám Warmerdam? (12.04.2024)