Obsahy(1)
To, že český národ je národem pivařů už ví každý. Ne náhodou se chmelovému nápoji přezdívá „tekuté zlato“. A protože je v Česku spoustu jeho milovníků, bylo na čase přijít s reality show, která prověří jejich pivní znalosti a ukáže divákům, jak atraktivní může pivo být... (TV Nova)
Recenzie (7)
Jasně je to stupidní, ale místy docela vzdělávací. Otázky jsou nahodilý, hrozně těžký, ale zároveň by mě nenapadlo jak mohou být nápaditě různorodý. Vlastně jsem se takhle naposledy bavil při Survivoru, proto i tady jsem s mým nejlepším kámošem J. jako na trní, popíjíme Pislner, vzdýcháme nad tím kolik toho o ppivu nevíme, a řešíme vítěze.. Vadný, ale naše. Jenom v ČR made. ()
A druhým BýýrMajstrem se stává.. nikdo!! Chaotická pravidla, často šitá horkou jehlou, jen aby se soutěž úplně nerozpadla, zachraňují někdy i sami soutěžící, kteří si sami rozhodnou, koho vyhodí a tak to padne na někoho, kdo pivo miluje, má znalosti a později by je i porazil. I tím se vyselektuje někdo, kdo neumí uvařit ani trochu pitelné pivo, nezná teorii a o komplexních znalostech z gastronomie nemůže být ani řeč. Zatímco první série byla blbá, stejně nevyvážená v pravidlech pro jednotlivé soutěžící, tak aspoň byla primárně o pivu a vyhrál to jasně někdo, kdo pivo miluje. Druhá série je katastrofa a kdyby náhodou někdo BýýrMajstra podruhé vyhrál, nemůže být vzhledem k průběhu celé této frašky nikterak uctíván a ani brán vážně. ()
Ty soutěžící sebrali někde na ulici, nebo co to má jako bejt? Hodně diletanský. Vrcholem pro mě byl nástup porotců v džínách a sandálech... Neschopnost obsloužit 5 stolů zároveň, to bych zvládl i já při svý práci z kanclu... Zoufalost... ()
Záleží na úhlu pohledu. Pro nezúčastněného diváka roztomile pitomé. Pro člověka, který má rád pivo, Budvar a byl by rád, kdyby se povědomí o pivní kultuře šířilo, neskonale amatérské a diletantsky udělané. Neorganizované poznámky - 1. Casting na úrovni "rozeznejte stout od ležáku", kam se "dostali" i lidé, kteří na otázku "Jaký je nejznámější světový stout?" odpoví "Plzeň?". 2. Imbecilita rozstřelu castingu, kdy když jednou správně označí všechna piva oba dva, porota odpoví "Postupujete oba dva", a podruhé udělají dodatečný rozstřel, protože může postoupit jenom jeden. 3. Dodatečný rozstřel v podobě "Uhádněte ovoce v kyseláči"; tomu, kdo to neuhádl, porota řekne "No jo, měl jsi to ochutnat", což nebylo v zadání úkolu (kyseláče člověk pozná od pohledu či podle vůně). 4. Kladení důrazu na nutnou všestranost BeerMastera; to by ještě člověk bral. K čemu je ale pro BeerMastera důležité na čas hledat ve skladu plechovky nebo dělat orientační "běh" autem po okolních polích, to se už člověk nedozví. 5. Úkol v podobě poznávání vadných piv z pěti vybraných vzorků - účastník má vybraná piva označit posunem z řady vpřed. Nikoho už nenapadne piva zabrat z hůry, takže jsou zabraná z boku a divák neví, co soutěžící označuje. 6. Soutěžící (a řekl bych, že i porotci) dopředu neví, jak se ta která disciplína bude hodnotit. 7. Často nesmyslné bodování jednotlivých disciplín, kdy po první disciplíně (max. 20 bodů) ta druhá o ničem (skoro) ani nemůže rozhodnout (max. 7 bodů). 8. Poměrně zoufalá práce s finalisty (!), kdy divák může ještě tak rozlišit "tu holku", "toho potetovanýho" a "toho v sukni", zbytek se mu sleje do jedný hmoty... Jako první vlaštovka se to s vydrápanejma očima zvládnout dá, ale nad tím diletanstvím fakt člověk může jenom žasnout. Jestli se doopravdy chystá druhá série, půjde, doufám, rapidně nahoru. On BeerMaster ani nemá moc kam jinam jít... 40% ()
První série této laciné a amatérské reality show mě docela bavila svou naivitou a roztomilostí. Nedostatek financí se autoři nesnažili nijak sofistikovaně maskovat, prostě jen nahnali partu pivařů ve vytahaných tričkách a bermudách spolu s porotci v nepostradatelných žabkách do některého malopivovaru, aby tam všichni společně koštovali pivo a cejdili tanky, případně aby běhali po polích a sbírali klasy českých obilovin. Stále ale bylo středobodem pořadu pivo, láska k pivu, případně znalosti o jeho vaření, o senzorických vlastnostech, o párování a tak všelijak podobně. Na konec série se probojovali tři účastníci, u kterých bylo zjevné, že pivo milují a chtějí se mu tak či onak věnovat. Co se ovšem stalo ve druhé řadě, je pro mě naprosto nepochopitelné. Show se na jednu stranu tváří velkolepěji, dokonce má něco jako vlastní studio (respektive nově postavenou hospodu), zároveň se však pořad rozplizl do krajně nepovedené nápodoby MasterChefa, kde se několik dílů po sobě namísto piva vaří jídlo anebo míchají nápoje, což je kompetence pro pivaře úplně zbytečná a v podstatě scestná. Naprostým vrcholem nezvládnutého formátu jsou situace, kdy o tom, kdo ze „soutěže“ vypadne, rozhodují místo porotců sami soutěžící. Zejména episoda, ve které je jeden z favoritů vyhozen bezdůvodně a nesmyslně hned na začátku dílu, aniž by se čímkoliv provinil a cokoliv nezvládl. Anebo situace, kdy si jeden z týmů vysoutěží výhodu, načež mu štáb namísto slíbeného člena navíc instaluje do party škodiče. Je vidět, že peněz nakonec nebylo o moc víc než loni, takže se kácelo a třísky lítaly, to aby neměl BeerMaster více dílů, než kolik umožnilo skrovné kapesné. Korunu celému pořadu nasazuje v sedě odbyté vyhlášení „vítěze“ pivařského klání — vystresovaného outsidera, který (překvapivě?) neumí uvařit pivo. Musím ale upřímně ocenit jednu jedinou věc, a to skutečnost, že měl někdo z produkce koule postavit se k této skutečnosti čelem a vnesl do pořadu originální a mírně kontroverzní (byť opodstatněný) prvek na závěr. ()
Galéria (6)
Fotka © Archiv TV Nova
Reklama