Pán veľrýb

Sila príbehu a emócie ma zaskočila. Spočiatku, to bolo pokľudné a až neskôr rozbalili čo v ňom bolo. Že tradícia je pre prežitie rovnako dôležitá, ako občasná nevyhnutnosť ju porušiť. Že bez koreňov a minulosti sme iba trieska, ktorá sa vznáša na hladine mora a zúfalo hľadá niečo väčšie, niečo o čo by sa mohla zachytiť, priľnúť a cítiť sa bezpečne. Nie je dôležitý názov. Dôležitá je iba podstata. To ukotvené vo vnútri, čo nesmieme stratiť. Plakala som pre Pai za Kora, pretože on zabudol plakať a nevidel, že to čo iných učí, sa s Pai už narodilo. (05.01.2006)

Pán velryb je báječný příběh o tradicích a jejich těžkém přizpůsobování se změněné době. Jakkoliv už tady byl popsán jinými uživateli skvělý výkon Keishi Castle-Hughes, musím se o něm zmínit i já, protože jen velmi, velmi zřídka se stává, že dětský herec s takovým rozsahem role předvede skutečně excelentní výkon. Keisha ho předvedla a skutečně tak zastínila většinu dospělého osazenstva filmu. Ale film nestojí a nepadá jen s touto mladičkou herečkou, skvělých hereckých výkonů je v něm totiž více. Ale nejen herci dělají film. V tomto případě si zaslouží vyzdvihnout skvělá kamera a doslova nadpozemská hudba. Film nemá snad jediné slabé místo a jeho posledních zhruba 20 minut diváky takřka přiková do sedadel. Pravda, není to možná "nejdojímavější příběh všech dob", jak se snaží divákům podsunout plakát, ale každopádně dokáže diváka chytit za srdce a většina lidí po jeho shlédnutí bude asi plna úžasných dojmů, podobně jako jsem nyní já. (20.04.2004)

Maoři osídlili Nový Zéland poměrně pozdě, nejspíš v období od 9. do 15. st. A i když se první Evropané objevili nepříliš dlouho potom, stihli vytvořit jedinečnou kulturu. Tato kultura však, nejdříve díky tlaku bílého kolonizátora, dnes díky svodům pohodlnějšího "západního" způsobu života umírá. Degraduje do různých podob, výnosného skanzenu pro turisty, pouťové atrakce, či ekonomicky neudržitelného "skanzenu pro sebe". Ti, kteří jsou na svůj maorský původ hrdí, se s tím samozřejmě nechtějí smířit. A dobře vědí, že smrt národa odvrátí jen tím, když svoje tradice dokáží předat do rukou další generace. A zároveň snad i tuší, že národ se musí nevyhnutelně změnit. "Je to dobře nebo špatně?" ptá se Evropan a často si romanticky odpovídá, že kultura Maorů musí zůstat čistá, původní, nezkalená cizími vlivy. Ale do svého středověku by se vrátit nechtěl. Jaká je budoucnost Maorů, je nejisté, ale určitě nebude stejná jako minulost. Přijmutí nevyhnutelných změn snad paradoxně nejvíc pomůže odkaz minulosti zachovat. SPOILER Pán Velryb vidí naději. KONEC SPOILERU. Zvláštní, snad právě vědomí starých domorodých kultur kolonizací pozápadněných zemí, že je čeká buď přerod nebo smrt, jim umožňuje natočit zajímavý film - i přes určitou jednoduchost a nerafinovanost. Je jedno, zda jsou to maorské snímky Pán Velryb či Kdysi byli bojovníky nebo indiánské Kouřové signály. A bůhvíodkud jsou schopni vytáhnout zajímavé herce - zde především představitelku hlavní hrdinky Paj. Slabší **** (27.08.2008)

Silný filmový zážitok, ktorý úžasne skĺbil mágiu mýtickej minulosti s pochmúrnou súčasnosťou a z týchto dvoch prvkov, ktoré akoby tvorili kontrast, zobral to najlepšie a spojil to v jeden nádherný smutný celok. I keď neodpustím si poznámku, že možno, ak by sa to skončilo o päť minút skôr, bol by film ešte silnejší. (15.09.2008)

Film mi uběhl neskutečně rychle. Nenudila jsem se ani minutu, jak mě film vtáhl do děje. Do děje o novozélandské dívce, kterou v jejím rozvoji brzdí tvrdohlavý děda, jenž je přesvědčen o tom, že ženy patří domů za plotnu a nejsou schopny se samy rozhodovat. Nezmění názor, ani když Pai ukáže, že v sobě něco má. Bude se muset rozhodnout, zda jsou pro něj důležitější tradice nebo blízcí. Výborný, poutavý, zajímavý a emotivní film, zobrazující tradice souostroví v Pacifiku, o němž jsem do této doby téměř nic nevěděla, což byla jistě škoda. (27.11.2009)