Pán veľrýb

Sila príbehu a emócie ma zaskočila. Spočiatku, to bolo pokľudné a až neskôr rozbalili čo v ňom bolo. Že tradícia je pre prežitie rovnako dôležitá, ako občasná nevyhnutnosť ju porušiť. Že bez koreňov a minulosti sme iba trieska, ktorá sa vznáša na hladine mora a zúfalo hľadá niečo väčšie, niečo o čo by sa mohla zachytiť, priľnúť a cítiť sa bezpečne. Nie je dôležitý názov. Dôležitá je iba podstata. To ukotvené vo vnútri, čo nesmieme stratiť. Plakala som pre Pai za Kora, pretože on zabudol plakať a nevidel, že to čo iných učí, sa s Pai už narodilo. (05.01.2006)

…a pocházím z dlouhé linie náčelníků, která sahá až na Hawaiiki, kde jsou naši prapředkové. Ti zaslechli, jak Země pláče a poslali muže, který přijel na hřbetě velryby…. Nenapíšu nic nového: poetický příběh o úctě k tradicím starých Maorů s příchutí fantasie a podněty k zamyšlení. Ale… já prostě všeobecné nadšení nesdílím. Prostě film, kde je na úvod 40 minut nuda, nezachrání ani sympatická Keisha. A vlastně se ani nechci stát náčelníkem! PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Více se budeme věnovat bojovému umění. Hlavně stylu – vypláznutý jazyk. Tím totiž říkáte nepříteli ,, SNÍM TVOJE MASO“. Nic pro vegany. (21.02.2009)

Boše boše....to faux pas na premietaní diel pána výtvarníka, ajaj :) chúďa pani nádejná (učiteľka)-starý otec to riadne "válel". Neviem, moc ma táto prupovídka o Maoroch a ich legende nedostala-iste, bol to citlivý a krehký príbeh, o príbehoch minulosti, a o pokračovaní v odkaze otcov, ktorý treba odovzdať mladej generácií-ALE AJ TAK. Nepomôžem si, pre mňa sú to aj tak ešte stále iba barbari, ktorí si nevážia ženy, a tento film na tom nič nezmenil...česť jednotlivcom z nich, ktorí aj napriek výchove a okoliu, dokázalo niektoré z ich rigidných zvyklostí odvrhnúť. (17.03.2008)

Poutavý příběh ze života původních obyvatel Nového Zélandu a jejich neschopnosti a neochotě vyrovnat se s moderní dobou. A no dobře, nějaké ty velryby uvidíte taky. Není to nic originálního, ale je to působivé, hudba Lisy Gerrard je krásná a Keisha Castle-Hughes je nový herecký objev a byla nominována na Ocara (btw...zahlédli jsme ji taky ve Star Wars Episode III :-) (25.01.2004)

Po počátečním pomalém tempu a zafixování si všech zvláštních jmen, které ke komu patří, jsem se nakonec chytla a byla jsem vtažena do maorské kultury s jejími tradicemi a rituály. Příběh o desetileté dívce jménem Pajkija Apirana, která tolik toužila po uznání svého dědečka Kora, který chtěl předat následnictví Pána velryb vnukovi, ale v žádném případě vnučce Paj. Příběh o lásce, vytrvalosti, ale také o pokoře v nádherné novozélandské krajině je dojemný a silně emotivní zážitek. Keisha byla vynikající a hudba o kterou se postarala Lisa Gerard byla moc příjemně poslouchatelná. Zkrátka nadprůměrný filmový počin (26.11.2012)