Lady Snowblood

Pomsta, gejzíry krve, tvrdý výcvik, ústřední píseň, sněžné scenérie - je toho hodně, čím se nechal Tarantino inspirovat a co si vypůjčil pro svůj film Kill Bill. A já se mu nedivím, protože Lady Snowblood je velmi silný příběh o ženě, která byla zrozena jen a jen pro pomstu. Velká škoda, že po velice slibném rozjezdu docházel tvůrcům ke konci filmu dech, jinak by to bylo za plný počet! (19.01.2012)

Japonské filmy mám rád, pokud pojednávají o osamělém mstiteli (v tomto případě mstitelce), mám je ještě raději. Kromě příběhu, osobité stylizace soubojů a nevtíravé hudby mne zaujala především bravurní kamera (snímání exteriérů stojí za samostatnou zmínku) a práce s barvami, které jsou chvílemi tak výrazné, až oči přecházejí. Jen si dovolím poznamenat, že tolik světlečervené a nepřirozeně působící "krve" jsem naposledy viděl v Argentově "Suspirii" :-). (23.09.2007)

Film, který se mi docela špatně hodnotí. Každopádně mě přes svoje stáří velmi příjemně překvapil. Nemám nakoukáno moc podobných filmů, tak nemůžu co do žánru srovnávat. Se samurajskými filmy Akiry Kurosawi se Snowblood srovnávat nedá. No a pak je tu ještě onen Kill Bill. Ale tady musím hned dodat že Lady Snowblood je mnohem serioznější film než Tarantinovo úmyslné "královské" béčko. Slušná je kamera i většina bojových scén. A pro mě překvapivě je zajímavé sledovat pohnutky hlavní hrdinky a proč se tak či onak v dané situaci zachová. (04.01.2007)

Béčko, které inspirovalo Tarantina. Nic víc, nic míň. Pokus o složitější narativní strukturu selhává (kdo nakonec napsal čtvrtou kapitolu?), gore efekty jsou dost směšné, dialogy značně cheesy, a režie těžkopádná. Vzhledem k tomu, že trojdílná manga, která byla předlohou filmu a vycházela na pokračování v japonské obdobě Playboye, má skoro tisíc pět set stran, zatímco film byl nízkorozpočtový, není se čemu divit. Nemohu srovnávat s ostatními díly japonského explotation, protože Shurayuki hime je jediné dílko, které jsem zatím z tohoto žánru shlédl, a tak dávám tři hvězdy spíše za úvodní song Shura no Hana (zpěv Meiko Kadži mě zaujal více než její herectví). (30.11.2016)

Quentin Tarantino má tento film neskutečně v oblibě, protože se netajil tím, že jeho Kill Bill točil přesně podle něj, což u mě byl trošičku problém pobrat. Jeho filmy příliš v lásce nemám a očekával jsem něco podobného i u tohoto. Na film jsem prakticky koukal jen čistě ze zájmu o danou věc. Ve filmu ale prakticky příliš změn od Kill Billa není, myšlenka je totiž prakticky stejná a bezezměny. Prostě a jednoduše pomsta jako prase o které je řeč v řadě asijských filmech, ale nejenom asijských. Pomsta hlavně musí být velká plná krve, o tom je většinou řeč, a stejně je to právě i u tohoto filmu, který s filmy o pomstách tak trochu začíná, respektive s filmy které se vážou na pomstu, obsahují krev a jsou naprosto nekompromisní. Některé jsou originální sami o sobě, viz Lady Snowblood, některé jsou prostě originální a některé jsou průměrné, v dnešní době jich je celá várka, stačí si vybrat, ale základ bych hledal právě v tomhle. Pro mě je to průměr, zrovna tohle vidět dvakrát nemusím, ale oceňuji fakt, že v té době je něco takového vůbec natočeno. (08.05.2009)