Lady Snowblood

Japonský žánr "film pomsty" má striktní pravidla. PADOUCHOVÉ (*1*) krutě znásilní, umučí a zavraždí RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY HRDINY (*2* - někdy ne úplně všechny) -- po letech stíhání HRDINA (*3*), který se mezitím živí jako nájemný zabiják, konečně najde, kde (nebo pod kterou identitou) se skrývají *1* , kteří se obklopili POMAHAČI PADOUCHŮ (*4*) a pořídili si RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY PADOUCHŮ (*5*). Poté zbabělí *1* nastražují *3* do cesty *4* jednoho po druhém, a když dojdou, sejdou sami *1* hanebnou smrtí. Během masakru *3* zpravidla ušetří *5* -- které ovšem rodinná čest nutí sprovodit ze světa *3*. Poté, co zůstanou už jen *5*, jsou otřeseni, neb vědí, že *1* byli ti špatní a *3* ten dobrý, takže nezřídka zhynou vlastní rukou. Nakonec zůstane jen vrčet kamera, protože FILMOVÝ ŠTÁB (*6*) podlehne atmosféře a zachová se stejně. // Konkrétně tento film trochu vybočuje -- HRDINA je žena, film je zimní (odtud i název -- paní jménem Krvavý sníh), a ta krásná melodie -- Tarantino tento film v Kill Billovi rozsáhle láskyplně citoval, včetně samotné písně..... Shindaita asa ni tomorai no Yuki ga furu.... (21.12.2006)

Quentin Tarantino má tento film neskutečně v oblibě, protože se netajil tím, že jeho Kill Bill točil přesně podle něj, což u mě byl trošičku problém pobrat. Jeho filmy příliš v lásce nemám a očekával jsem něco podobného i u tohoto. Na film jsem prakticky koukal jen čistě ze zájmu o danou věc. Ve filmu ale prakticky příliš změn od Kill Billa není, myšlenka je totiž prakticky stejná a bezezměny. Prostě a jednoduše pomsta jako prase o které je řeč v řadě asijských filmech, ale nejenom asijských. Pomsta hlavně musí být velká plná krve, o tom je většinou řeč, a stejně je to právě i u tohoto filmu, který s filmy o pomstách tak trochu začíná, respektive s filmy které se vážou na pomstu, obsahují krev a jsou naprosto nekompromisní. Některé jsou originální sami o sobě, viz Lady Snowblood, některé jsou prostě originální a některé jsou průměrné, v dnešní době jich je celá várka, stačí si vybrat, ale základ bych hledal právě v tomhle. Pro mě je to průměr, zrovna tohle vidět dvakrát nemusím, ale oceňuji fakt, že v té době je něco takového vůbec natočeno. (08.05.2009)

Úžasně žánrově čisté (v rámci žánru "krvavá pomsta") a stylové. Atmosféra krvavého sněhu, kterou Tarantino "obšvihl" a skopíroval. Jsem zvyklý na asijskou kinematografii, takže mi na rozdíl od některých komentujících, pomalé tempo vůbec nepřekáželo. A vstřebal jsem se nový pojem: Exploatační film :). ■ http://www.youtube.com/watch?v=uUXW315ZHWw poslouchám stále dokola. (24.12.2013)

Hlavní hrdinka byla počata z pomsty a také jejím jediným důvodem pro život je osobní msta, která bude hodně krvavá. Už od dětského věku byla trénována k zabíjení a pomstě své rodiny. Nepolevit, neustoupit, neodpustit a zabít. Životní poslání Yuki je maskováno její krásou a jemností, ale zdání klame a stává se usudovým pro všechny padouchy. Začátek je výborně protkán dramatickými vzpomínkami i nelítostným výcvikem mladé Yuki. Dotváří divákovi pochopení, proč musí zabíjet. Scény po celé délce filmu jsou pěkně nasnímány a akční scény vypadají věrohodně (až na tu krev). Konec ale nějak vychladne a je rychle odbyt - vypadá až nepatříčně lacině a interiéry uměle. Škoda, čekal jsem větší gradaci. I tak je to ale pořádný japonský exploitation film, který i na svůj rok vzniku, pořád funguje. (04.11.2013)

Opravdu zábavná akce, za zmínku rozhodně stojí vizuální provedení (nemám ani tak na mysli choreografii bojových scén). Pravda, že krev hustoty krupičné kaše a barvy nezralých rajčat může dnešní milovníky realističnosti zlehka prudit. Meiko Kaji je roztomilá a celý film je naprosto fatalistický, což mu (zvlášť v kombinaci s komiksovým stylem) kupodivu dost sluší (23.12.2007)