Blood

Upíří dětská zívačka. Brad Anderson je obvykle šikula a jeho filmy většinou jsou zábavné i promyšlené ( Tísňová Linka, Roztříštění, E.A. Poe), takže tohle mělo být nakopnutí upíří sezóny, která se na nás letošní rok valí, ale je to tak zoufale unylé a nezáživné, že se mi ani nechce věřit, že to točil Anderson. Mladý kluk je pokousán infikovaným psem a stává se z něj vampire, ale míisto aby vyvraždil půl města, tak jej matka krmí krví v sáčku. Meh. Řemeslně je to sice OK, takže to alespoň není podfinancovaná břečka, herci si taky odehrají své, byť ten malý kluk mi byl nesympatický a Monaghan taky příliš nemusím, ale dějově je to až příliš bezpečné, šablonovité, bez překvapení a velmi předvídatelné. Výrazného žánrového vzrušení se tu taky nedočkáme. O Gore si můžem nechat zdát, o akčním finále taktéž, absentuje zde napětí i atmosféra, celé je to takový nemastný neslaný. Spíše rodičovské drama s lehkými upírskými prvky a to mě vůbec nebaví. 4/10. (06.02.2023)

Ďalší horor o krvilačnom spratkovi a prehnane starostlivej matke, ktorá mu zháňa krv kde len môže, aby ho zachránila a udržala to v tajnosti. Na môj vkus to bolo až príliš dramatické a vrážd je minimum. Na druhej strane, herci ma presvedčili, s matkou sa dalo súcitiť a aj keď príbeh nepatrí práve k najoriginálnejším, je to podľa mňa jeden z tých lepších hororov v posledných týždňoch. Aj keď by bolo lepšie, keby sa režisér do budúcna koncentroval na výraznejšie hororové momenty, pridal gore či aspoň niečím sa snažil prekvapiť, pri tejto bohatej stopáži mal totiž času až až. Rád by som dal hviezdu navyše (lebo vraždiace deti obľubujem), ale scéna s miminom napokon rozhodla, že nebudem prehnane chváliť, nie je totiž čo. (31.01.2023)

„Terminální stadium, nepomáhá opium? Bude z tebe svačinka, žilou pustí maminka.“ Dojemná péče, podobná té v Ať vejde ten pravý, z rodinného hororu Babadook zase Jess odkoukala úchop obouruč při výchově potomka. Btw, zpočátku i já, až po pás v bahně před prokletým stromem, to bral jako horor. A ono zatím vztahové drama jak řemen a hořká balada o mateřské opičí lásce a překračování společensky přijatelných hranic při výchově spratka, který už roupama neví coby: „Já chci krev!!! Ale čerstvou a teplou, ta mi chutná víc.“ Ostatně, rozvody bývají krvavá záležitost. ROZVODOVÉ OKÉNKO: [][] „Vyber si, máš radši maminku nebo tatínka?“ § „Kdo z nich má sladší řeči a kdo sladší krev?“ § „A co tvoje sestra? Samou láskou bys ji snědl?“ [][] Zaujalo i pěstování euthanbáby ve sklepě a prekérní otázka, jakou může mít taková vychrtlá bledule, navíc již v terminálním stadiu rakoviny, asi tak denní dojivost? Litr krve, deci nebo už jen pár kapek, než skape? Blood jako návod, co dělat po rozvodu. Zakopej psa, pohřbi naděje, utop lásku v blátě. Zapal strom. (01.01.2024)

Hrozně obyčejné, příběh se ubírá přesně těmi cestami, které by člověk od podobného námětu očekával, bez sebemenšího překvapení. Což by nebyl nutně problém, kdyby měl ten film výrazně kratší stopáž - řemeslo je zručné a herecké výkony kvalitní. Ale chtít po divákovi dvě hodiny času, nepřekvapit, a ani to nijak zvlášť hororově nevyhrotit, to zkrátka ocenit nemůžu. (04.02.2023)

Dítě se nakazí upířím virem a zoufalá matka, snažící se vyhovět jeho čím dál tím intenzivnějším potřebám, začne dělat věci, které rozhodně nejsou košér. A aby toho nebylo málo, kromě krvelačného potomka musí žena řešit s manželem spor o opatrovnictví. Ono to takhle nezní úplně blbě, ale to je tak všechno. Je to úmorné, nijak zvlášť dobře zahrané a upírské scény působí všelijak, jen ne odpovídajícím způsobem. Na své si už vůbec nepřijdou fanoušci gore a tvůrci se v závěru nezmohli ani na nějaký náznak vysvětlení. Co zůstává na jakés také úrovni je technická stránka, ale to už by měl být dneska standard. Bída. 15% (11.03.2023)