Znamení vlkodlaka

Moje očakávania boli prehnané. Tých pozitív je tu veľmi malo, zato negatív je tu neúrekom. Je to začiatok Daniského serie a moja druhá, ktorú som videl, predtým to bol Noche de Walpurgis, ktorý ma taktiež moc nechytil. Ale neiritoval ma tak, ako tento. Ponuré sídlo, s pavučinami a strašidelným exteriérom chválim. I hlavná ženská postava bola viac než sympatická. Nič nenamietam ani na masky, hlavne Naschyho bola na tu dobu, vážne dobra, ale to je asi tak všetko, čo tu bolo, ako tak v pohode. Scenár bol strašný, postavy sa tam len tak motali, pozerali na seba ako hotentoti, ako keby ani nevedeli, čo majú hrať. Tie šklbania Paula Naschyho, keď sa staval vlkodlak som vobec nepochopil. A tí upíri, to už som vážne nepobral, načo tam vobec boli. Tie dve postavy akože upírov, má iritovali určite najviac. Vôbec nič tam neukázali, ani nedokázali. Normálne sa bojím ísť do ďalších častí. Paula Naschyho mám rad, ale toto išlo celkom mimo mna. (06.11.2020)

Napriek badateľným menším chybičkám a pre súčasného diváka miestami možno infantilne pôsobiacim dobovým trikom veľmi slušný werewolf horor, ktorý bol základným kameňom vzniku série del Hombre Lobo. Obsadenie málo známeho Paula Naschyho to titulnej úlohy bolo dobrým ťahom, keby sa producentom podarilo angažovať prvotne plánovaného, podstatne obkukanejšieho a v tej dobe už vyše 60-ročného Lona Chaneyho Jr., tak z La Marca del Hombre-lobo by pravdepodobne bol iba tuctový a v dnešnej dobe zabudnutý flák. Naschy ako scenárista už tu prejavil svoju (zrejme zo starých universalovských hororov odpozorovanú) záľubu konfrontovať vlkodlaka Waldemara Daninskeho s inými krvilačnými kreatúrami (v tomto prípade s upírskym párom), ktorú naplno rozvinul v ďalších pokračovaniach. (14.02.2011)

Chválim hlavne výtvarnú stránku filmu ( výborná širokoúhla kamera a bohatá výprava ) a pôsobivú atmosféru. Teda dve veci, ktoré boli určite so značnou mierou ovplyvnené staršími "hammerovskými" kúskami, resp. Cormanovými prepismi románov E. A. Poea. Vynikajúce žánrové dielo, ktoré bolo vo svojej dobe točené originálne v 3-D. Paul Naschy si nemohol priať lepší rozbeh svojej vlkodlačej série. (22.05.2011)

Barvotiskový úvod do vlkodlačí série vrcholí střetnutím vlkodlaka s upíry. Příslušník rodu Wolfsteinů, který se stal vlkodlakem, odpočívá se zaraženým stříbrným křížem v srdci v rodinné kobce. Hrabě Waldemar Daninsky potkává cestou z hradu Wolfsteinů mladý pár, který uvízl na cestě s povozem. Pomůže mu a pošle je na hrad, kde můžou přečkat bouřnou noc. Dvojice objeví zásobu vína, v bujaré náladě se vydá do podzemí hradu a tam objeví rodinné hrobky. Touha po majetku zemřelých je velká, avšak za otevření hrobek zaplatí daň nejvyšší. Vlkodlak je znovu oživen. Během lovu na něj ho Daninský zabije, ale sám je pokousán, a tudíž stižen vlkodlačí kletbou. Rozjíždí se kolotoč událostí, kdy jednotlivé postavy stále někam odcházejí, přicházejí, spěchají, střetávají se a pak se opět loučí. Ke konci místy nepřehledné, očekávaný závěr je tragický. Láska zde, jako i v některých dalších dílech, sice přináší vysvobození, to je ale v tomto filmu konečné. Krví se šetří, úsměvné kostry, krásná komtesa a výborná hudba. Pro příznivce fajnové, současný hororový divák asi příliš nadšený nebude. (12.10.2018)

Naschyho fenomenální nástup na scénu v sérii, která se stala jeho životním dílem. Nádherně živočišný brakový film, kde Naschy ještě oťukává terén, ale hned je cítit, že trefil zlatou žílu. Mysteriózní noční "příjezd" upírů na liduprázdné železniční nástupiště ihned pasuju na kultovní scénu, kterou z hlavy jen tak nedostanu. (17.06.2019)