Réžia:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrajú:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V roku 1755 sa zbedačený kapitán Ludvig Kahlen vydáva dobyť drsné a nehostinné dánske vresoviská so zdanlivo nemožným cieľom: vybudovať tu v mene kráľa kolóniu. Výmenou za to získa pre seba vytúžené kráľovské meno. Jediný vlastník tejto oblasti, bezohľadný Frederik de Schinkel, je však arogantne presvedčený, že krajina patrí len jemu. Keď sa de Schinkel dozvie, že jeho slúžka Anna Barbara a jej manžel utiekli, aby sa ukryli u Kahlena, privilegovaný a zlomyseľný majiteľ vresoviska prisahá pomstu a robí všetko pre to, aby kapitána vyhnal. Kahlen sa nedá odradiť a pustí sa do nerovného boja - riskuje nielen svoj život, ale aj život rodiny utečencov, ktorá sa okolo neho zoskupila. Šiesty celovečerný film Nikolaja Arcela je vynikajúcou historickou drámou s viacerými silnými stránkami, z ktorých asi najmenej prekvapujúca je tá najpresvedčivejšia. Je to charizma starej školy, ktorá vyžaruje z plátna vďaka Madsovi Mikkelsenovi v úlohe muža, ktorého mlčanlivú povahu a drsnú odvahu podrobujú skúške všetky možné ťažkosti, ktoré ho mohli v Dánsku 18. storočia postihnúť. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (253)
V kinech teď vyrašil dánský film s názvem Bastard, ve kterém baronuje Mads Mikkelsen, který by svým charismem mohl zatloukat hřebíky na první dobrou. Film je abnormálně skvělý a to nejen díky Madsově hereckému umu, který by mohl rozdávat po barelech. Režie se ujmul Nikolaj Arcel, který se blýskl v minulosti filmem Královská aféra a nyní svůj záblesk Bastardem zdatně překonal. Snímek se natáčel i v našich končinách, takže zdatné oko uzří kupříkladu Libochovický zámek a v závěrečných titulcích nejedno české jméno. Závěrem mohu hrdě prohlásit, že jsem po dlouhé době viděl film, za který se žádný autor nemusí stydět a já se zas nemusím stydět za to, že jsem tohoto Bastarda pln emočních křivek viděl. ()
Vizuálně naprosto překrásný historický počin, Madsův další hereckých majtrštyk, ten chlap je herecký bůh. Libová kamera, obsazení, strhující příběh, kdy má člověk dojem intenzivní dojem, že kobzole vypěstuje snadněji na Marsu, exkluzivní záporák, to tady snad nebylo od Ralpha v Schindlerovi, krásný film. Ještě si to nechám projít hlavou, možná půjdu časem do plných. ()
Sveřepý a zakaboněný Mads Mikkelsen se chce stát králem bramborových lidí, to se však nelíbí arogantnímu a až karikaturně slizkému šlechtici ze sousedství. Románově rozmáchlý, v jádru však melodramaticky komorní příběh o hranicích lidské vůle úspěšně balancuje na hranici mainstreamové líbivosti, nesklouzává však k laciné podbízivosti. Více zde. ()
Ano, drama zvedá z průměrnějšího scénáře Mikkelsen v roli pracovitého, šikovného a schopného člověka, to souhlasím. Také hodnotím výstižné popsání reality, věrohodnou ukázku smýšlení, (ne)morálního chování některých jedinců, kteří se zuby nehty drží koryt. V tomto je název Bastard skutečně výstižným, slovo bastard je zároveň označením pro nemanželské dítě (kterým je Kahlen), rovněž tak může být synonymem pro zrůdu (což je ono šlechtické zvrácené individum a budižkničemu ztvárněné vlastníkem oblasti Frederikem, kterému privilegia spadla sama do klína). ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (13)
- Podľa Arcela sa Simon Bennebjerg vo svojej úlohe Schinkela cítil veľmi dobre, pričom jeho postavu nechceli napísať len ako "čisté zlo": "Pre nás ako scenáristov to bola postava, ktorá hovorí pravdu. Ak Anders Thomas Jensen alebo ja mali niečo brutálne pravdivé, čo sme chceli povedať, vždy sme to mohli vložiť do úst tohto zlého chlapa. Pretože v podstate hovorí veľa vecí, ktoré sú pravdivé. Pravdy, ktoré náš hrdina (Mads Mikkelsen) ešte celkom neprijal, ani nepochopil, o čom život v skutočnosti je. Ale v podivnom zmysle ten zlý to už vie." (Arsenal83)
- Film se natáčel v České republice (zámek Libochovice), Německu a Dánsku. Točilo se od 5. září do 5. listopadu 2022. (Yardak)
- Postava Anny Barbary je nehistorická a len fikciou spisovateľky Idy Jessen. Režisér Arcel chcel, aby jej postava bola na začiatku len neviditeľná a postupne sa jej význam zvyšoval, o čom diskutoval aj s herečkou Amandou Collin, ako to má presne vyzerať (Arsenal83)
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (menej) (viac)