Ako zabiť vtáčika

Gregory Peck bol herec par excellance, o tom niet pochýb..okrem toho vždy sympaťák! Táto klasika ma dlho obchádzala a keď sme sa konečne "našli" tak moje očakávania boli veľké. Podarilo sa ich splniť do bodky, kým film pre mňa nestratil svoju silu- príchodom Roberta Duvalla na scénu...Možno toto vyústenie fungovalo v literárnej predlohe, ale tu to pôsobilo "trochu" kŕčovito. Myšlienka bola skvostná a silná, ale jej prevedenie také nemastné- neslané. Okrem tejto poslednej časti si film zasluhuje byť klasikou, či už sa jedná o vykreslenie doby, ktorá nepriala etnickej rovnosti alebo vďaka nádherne a pútavo natočenému súdnemu procesu, kde spravodlivosť býva často slepá (doslova)...To všetko podporené hereckými výkonmi všetkých zúčastnených (aj tí malí krpci zahrali impozantne)... (18.01.2009)

Cekal jsem teda neco uplne jinyho, respektive takle si soudni drama nepredstavuju. Nejdriv se hodinu nic nedeje, na nejakym zapadakove, kde neni nic moc na praci, se poflakujou deti hlavniho hrdiny, hrajou si, pobihaj a ma to jakoze ukazovat atmosferu tricatejch let. Pak se konecne zacne odehravat soud, kterej je ale bohuzel sfouklej asi za pul hodiny a jde tu jen o par vyslechu. Sice se to snazi poukazat na nejakou rasovou nesnasenlivost, jenze to se moc nedari, kdyz je k dispozici jen par vidlaku s hlaskama typu milovnik negru. No a zaverecna pulhodinka uz jen tak dobehne do konce. Proste mi prislo, jak kdyz tvurci chteli nakousnout vic temat, ale k dokonalosti nedotahli zadny, konec uz je vylozene nehodici se a cely to proste nema nejaky napeti. Navic Peck, jakkoliv hraje slusne, ze by hral o tak moc lip nez v jinejch filmech a zaslouzil si oskara zrovna za tohle, to bych teda nerek, navic jeho postava je az otravne dobracka. Nicmene musim zminit Duvalla v jedny z jeho prvnich roli. Celkove sice dobre natoceny, ale to tema proste slo zpracovat daleko lip, nevim jestli je to samotnou knizkou nebo to proste jen reziser neukociroval, ale i kdyz jsem se nenudil, ani me to nijak nezasahlo. (20.11.2009)

Natáhnout, zamířit, vypálit. Je to tak snadné. Jako zabít ptáčka. Nejenom v tomto významu používá Harper Leeová titul svého slavného autobiografického románu. Jde rovněž o stěžejní poznání hlavní hrdinky, Čipery Finchové. Zabít sojku a zabít drozda není totéž. Filmové zpracování strhující knihy již tak strhující není. Vůči černochům (a komukoli, kdo táhne s nimi) nepřátelská jižanská atmosféra je přítomna předně zásluhou jedné postavy, vskutku ďábelského burana Boba Ewella (= evil). Z filmu ovšem není cítit, že „to“ je v lidech, v naprosté většině z nich. Téma rasismu je přitom ze všech témat v knize obsažených filmaři upřednostňováno, čemu odpovídá vystřižení poučné epizody s morfinistkou Duboseovou i naprostá nepřítomnost dalších postav (teta Alexandra), jež ovlivňují smýšlení dětí. Dlouhá scéna u soudu a následná rychlá dohra (knižní dění tří let bylo vměstnáno do cca jednoho roku) vytváří dojem, že by dokonce mělo jít o soudní drama. Pomohly by přidané minuty? Ne, dvě hodiny dostačují, akorát se dle mého mínění nezabývají tím podstatným. Chybí temná magie dospělého světa, jenž jsme jako děti toužili objevit, matně tušíc, jaká nebezpečenství s ním souvisejí. Přesně to vystihnuje název celovečerního dokumentu o filmu: „Fearful Symmetry“. Jiný, slabším příběhem vybavený film, zrovna svou „děsivou souměrností“ září do všech stran. Lovcova noc. Apendix: k alternativnímu pohledu na Jako zabít ptáčka a jemu podobné mainstreamové filmy vybízí Arnoldův zábavný experiment Passage á l'acte. 75% Zajímavé komentáře: mm13, agathon (19.12.2011)

Mulligan to asi zamýšlel tím způsobem, že zážitek z tohoto filmu si divák musí zasloužit, a aby si ho zasloužil, musí protrpět první hodinu, která je pro mě pravým opakem toho, co jsem očekával. Jinak si ten hodinový úsek plný povrchních dětinských aférek nedovedu vysvětlit. Předpokládám, že chtěl diváky seznámit se všedním životem harantů, ale snad to nemusel provádět tak dlouho. Druhá polovina však přichází s tím, co jsem od filmu požadoval. Vyšetřování znásilnění, soudní obhajoba a rasové předsudky vůči černé komunitě kombinované s životními hodnotami a následnou skrytou citací o naději, která umírá poslední. Gregory Peck byl jako stvořený pro role kravaťáků podobně jako Míša Douglas a jeho Oscar je zasloužený. Nevím, o jak významný příspěvek do kategorie advokátských filmů, se jedná. Nicméně jeho zoufale fádní úvod ho dost potápí a řadí mezi zcela průměrné filmy. (13.04.2013)

Mám ráda tenhle kulisový Hollywood, starosvětský, se zvláštním puncem serióznosti, plný nepovrchních témat. A ačkoliv herci jen vypadají, že hrají (oproti dnešnímu způsobu filmování, kdy zcela splynou s postavou, tedy v případě těch dobrých režisérů i herců:)), vůbec mně to nepřekáží, naopak, jsem blahosklonně připravena vidět přesně tento styl a rozhodně netoužím, aby tomu bylo jinak. A tak nejsem zklamaná ani tentokrát, protože Gregory Peck krásně hrál, že hraje... (15.03.2012)