Věk válečných lodí

1. Zrození obrů: 31. května 1916, Severní moře nedaleko pobřeží Dánska. Evropou už dva roky zmítají boje první světové války. Toho rána stovka německých válečných lodí, postavených za účelem zničení britského Královského námořnictva, hodlá zvrátit běh dějin... Na palubě německé bitevní lodě SMS Nassau je mladý, dvacetiletý rekrut Rupert Berger. 17 hodin 30 minut, zatím ani stopy po nepříteli. Když vtom se rozezvučí poplašné sirény. Ve vzdálenosti asi deseti námořních mil byly spatřeny lodě britského Královského námořnictva, za chvilku budou na dostřel děl. Bitevní loď SMS Nassau se sklání na bok, právě vystřelila první salvu. Poprvé a naposledy v průběhu první světové války se oba znepřátelené tábory střetly v plné síle. Moře do té doby nikdy nepoznalo takovou záplavu ohně. Námořníci v obou táborech vědí, že jim zbývají pouze dvě možnosti. Zvítězit, nebo zahynout. Dreadnoughty, bitevní křižníky, ponorky, torpédoborce. Vlivem průmyslové revoluce dochází s příchodem dvacátého století k zásadní proměně po tři tisíce let se vyvíjející podoby námořních bitev. Na scénu vstupují ocelové kolosy, neustále rychlejší a smrtonosnější stroje, stvořené pro válku. V nelítostném soupeření mezi národy technici i námořníci využívají rozvoj techniky, jemuž se přizpůsobují i nové taktiky boje. Dohlédnout až za obzor, namířit rychleji a přesněji. Vývoj zbraní posouvá hranice lidských možností, rozhodující výhodu v první světové válce má zajistit nový typ zbraní. Poprvé v dějinách se válka vede i v mořských hlubinách.
2. Svět v plamenech: Letadlové lodě, bitevní křižníky, ponorky, torpédoborce. Druhá světová válka se stává dějištěm největších námořních bitev v dějinách. S rostoucí mocí nacistického Německa a Japonského císařství se námořnictva světových velmocí vrhají do technologických závodů... Díky pokrokům v oblasti sváření kovů se rodí stále lehčí a rychlejší ocelová monstra. Námořní bitvy se poprvé v dějinách odehrávají ve třech dimenzích: na hladině, pod vodou a i ve vzduchu. S nástupem letadlových lodí je možné zasáhnout cíle vzdálené stovky kilometrů. Hra kočky s myší mezi spojeneckými flotilami a německými ponorkami přináší příležitost vyzkoušet nové, smrtící zbraně. Posádky ponorek mají jen vteřiny, aby unikly před „ježkem“, vícehlavňovým vrhačem hlubinných pum, jichž je schopen vystřelit čtyřiadvacet zároveň. Ti, kteří přežili, dnes po pětasedmdesáti letech vyprávějí o pekle, jež v těchto strojích prožili. Tito svědci nám budou vyprávět o hrdinských bitvách i o plavidlech, jež strhla lidstvo do největšího ozbrojeného střetu v dějinách.
3. Štvanice: Jaderné ponorky, letadlové lodě a fregaty. V desetiletích následujících po druhé světové válce se vojenská námořnictva světových mocností pouštějí do bezprecedentního technologického soupeření, které bude trvat až do konce osmdesátých let... Vynález atomové bomby mění podobu světa a ovlivňuje též strategii námořního boje. V roce 1955 přebírá americké námořnictvo první ponorku s jaderným pohonem, která může zůstat pod vodou prakticky neomezeně dlouho. S příchodem ponorek vyzbrojených balistickými střelami mohou být rakety odpalované i zpod vodní hladiny. Ponorky vyzbrojené jadernými hlavicemi mohou stiskem jediného tlačítka zaútočit na jakékoli hustě obydlené místo na Zemi. Mezi vojenskými námořnictvy Spojených států a Sovětského svazu se rozjíždí smrtelná hra kočky s myší. Námořnictva v rámci ochrany proti hrozbě jaderného útoku zlepšují své systémy odposlechu prostřednictvím podmořských kabelů či ponorných sonarů tažených vrtulníky. Za studené války, kde proti sobě stojí Západ a Sovětský svaz, každé námořnictvo ví, že po útoku bude následovat protiúder. Posádky válečných plavidel s jadernými zbraněmi na palubě mohly v každém okamžiku zapálit doutnák, který by dokázal zničit celý svět.
4. Nové hrozby: Bitevní lodě, fregaty, letadlové lodě a ponorky s jaderným pohonem. Počátkem jednadvacátého století vstupují válečná loďstva do další fáze technologického soupeření. Po zhroucení sovětského bloku se počátkem devadesátých let stávají vládci moří a oceánů Spojené státy americké... Americké námořnictvo v Iráku poprvé nasazuje v boji dron. Po sebevražedném atentátu na USS Cole v přístavu v Adenu v roce 2000 se námořnictva orientují také na boj proti terorismu. Jaderné letadlové lodě se víc než v minulosti stávají ústředními činiteli vojenských zásahů. Spojenec Spojených států, Francie, nasazuje v Afghánistánu loď Charles de Gaulle, na palubě může nést až čtyřicet letounů, které startují s pomocí katapultu poháněného stlačenou párou. Při obraně těchto mořských obrů však námořnictva musejí předvídat všechny možné scénáře útoku. Ponorka Gotland v roce 2005 díky svému tichému motoru Stirlink znovu připomněla, jak jsou zranitelné. V současnosti hodlají americkému námořnictvu konkurovat další námořní mocnosti, Čína a Rusko. Právě tam vyvinuli bezpilotní aparát Poseidon, který by se mohl stát nejnebezpečnějším podmořským dronem na světě. Jedná se o torpédo s jadernou hlavicí i pohonem. Dokáže se pohybovat ve velkých hloubkách a zasáhnout cíle vzdálené několik tisíc kilometrů. Moře a oceány se víc než v minulosti dostávají do popředí zájmu mocností. (Česká televize)