Spolucestujúci

Jestli máte rádi morálně šedý postavy (zahraný Mattem Bomerem!!!), tohle se vám bude líbit. Protože Hawkins "Hawk" Fuller je svině, co se neštítí zničit vlastně cokoliv: šanci na lásku ženě, kterou si vezme, vysněnou kariéru člověku, kterého miluje - i životy lidí, s kterýma spal (anebo o kterých ví, s kym spali). Ale to nejlepší na tom je, že to všechno dělá jenom kvůli tomu, aby přežil ve skříni, takže i když se vám ze třetiny hnusí, ze třetiny ho litujete... no a z toho zbytku si nemůžete pomoct a říkáte si, s jakou grácií a bez mrknutí oka ty sviňárny umí provádět. Druhá hlavní postava, Tim "Skippy" Laughlin, je křehkej kluk s brejličkama, co miluje Boha a chce být duchovním. Jenže má smůlu a zamiluje se i do někoho jinýho, shodou okolností někoho, kvůli komu skončí v pekle, jestli to místo existuje. Ale přesto mu to za to stojí - všechno to schovávání (který mu je vlastně proti srsti), vědomí, že nemůže očekávat absolutně nic (protože si je vědom toho, že Hawk se pokaždý vrátí ke svý rodině), i několik zlomenin srdce (ať už Hawk napíše nebo ne). Protože na rozdíl od Hawka, kterej se celej život snaží nedávat v sázku víc než je nutný, Tim, když něčemu věří, tak je za to ochotnej riskovat úplně všechno. Nějakou shodou náhod se stane, že má Tim míň štěstí než neprůstřelnej Hawk - a nakazí se AIDS, což je vlastně podnět k jejich poslednímu setkání, co vyvolá vzpomínky na všechno, co prožili. ...A je to prostě silný ("She's my wife." "But I had you."), ten zosobněnej pohled na tragédie v historickém kontextu boje za práva. (01.01.2024)

Jsem moc ráda za tento náhled do ne tak moc vzdálené historie, člověk by si měl pořád připomínat a nezapomínat na to, co předcházelo současné relativní svobodě, kolik bolesti, ponížení, strachu i smrti si museli dřív obyčejní lidé vytrpět, než to přišlo do této fáze a to ve všech směrech. A stejně snad nikdy nebude úplně "vyhráno". Zamilovala jsem si i samotný název, který krásně vystihuje podstatu hlavních hrdinů tohoto příběhu. Herci jsou tu skvělí, naprosto uvěřitelní. Líbil se mi styl, kterým to bylo točené, ty skoky v čase dávali naději a byly naštěstí srozumitelné. Byly tu i momenty, které mě hodně překvapily, chvíle kdy jsem se smála, brečela nebo jen souzněla a cítila s postavami. Tohle se mi z paměti jen tak nevymaže. A pro mě zlomový okamžik přišel až to celé skončilo, dojížděly titulky a já o tom jako o celku přemýšlela a vybavovala si ten příběh a určité momenty a v tu chvíli mě to tak dostalo a rozplakalo, krásné dílo. Opravdu se povedl a určitě stojí za to se na seriál podívat. (09.05.2024)

Určitě skvěle zpracovaný kontext té doby, všichni hraji seč mohou, ale je to jedno veliké mysery porno... a k tomu nevěřitelný bodyshaping, který se týká gay subkultury a to je naprosto striktně vyrýsované tělo do posledního svalu a sixpecku... takhle prostě ani gayská těla v padesátých ani osmdesátých letech fakt nevypadala... (02.01.2024)

jonathan bailey je ten nejroztomilejší človíček. matt bomer klasicky hot as fuck. smutná, nebezpečná, šťastná a celoživotní soulmate love story mezi dvěma muži. politika mě nezajímala, někdy to bylo nudný. ale vztah mezi hawkem a skippym byl dokonalý, krásně se sledoval. a ty herecký výkony...  miluju miluju. velice roztomilé. <3 (btw reálně jsem si podle názvu myslela, že spolu budou cestovat časem jako doctor who. :D) (15.04.2024)

Tohle historické drama je opravdu drama ve všech ohledech. A stojí především na hereckém obsazení Matta Bomera a Jonathana Baileyho. Ačkoliv někdy byly sexuální scény hodně explicitní, asi to k surovosti doby patří. Vše doplňuje vkusný soundtrack, který správně doplňuje jednotlivé scény. Snad jen po zhlédnutí kompletní série zůstává trochu smutno. Nejen ze závěru, ale spíše z toho, že se v minulosti taková zvěrstva ve státní správě v USA (a nejen tam) opravdu děla. A že to lidé s AIDS neměli lehké je snad jasné. Ale je to o to smutnější, že to tak prostě bylo. Nebyla to lehká doba. Opravdu bychom měli být rádi, že je to dnes většinou již dávná minulost a žijeme v moderní společnosti, kde tyto problémy řešit nemusíme. Přiznám se ale, že na konci závěrečného dílu i slza ukápla. (24.01.2024)