Tažní ptáci

Československý televizní film vyprávějící o osudech pianisty Káry v protialkoholní léčebně, volně navazující na úspěšný Ikarův pád. Snímek od osvědčené dvojice scénaristy J. Hubače a režiséra F. Filipa mistrně popisuje průběh léčby, jež se pod vedením primáře R. Lukavského snaží obnovit v pacientech disciplínu a v rámci možností pozvednout ducha. Pan Kára v podání fenomenálního V. Menšíka má nakročeno k úspěšnému dokončení léčebného procesu, avšak jeho návštěva u rodiny jeho snahu a píli zhatí, neboť po návratu se cítí opuštěn a zapomenut, a tak v neobyčejně dojemné scéně u piana opět sáhne po sklence. Vynikajícího Menšíka doplňuje snad ještě herecky lepší V. Brodský v roli zádumčivého alkoholika Adolfa Fendrycha, jenž je v léčebně nedobrovolně a svým nezodpovědným chováním a nenapravitelnou touhou po alkoholu ztrpčuje život ostatním chovancům. Hubačovy dialogy jsou dovedeny k dokonalosti, stejně jako herecké výkony všech postav, tedy nejen pacientů v ústavu, ale i tragicky poznamenané Károvy rodiny, manželky J. Hlaváčové a syna Ondřeje v podání J. Hanzlíka. Mezi léčícími se pijany nejzajímavěji působil tradičně skvělý J. Somr coby despotický necita pan Karlík, dále cynický doktor E. Cupák, mladý notorik P. Zedníček či další oběti alkoholové závislosti V. Krška, O. Lackovič či V. Černý. Název Filipova snímku pramení ve Fendrychově podivné domněnce, že člověk může létat a také k jeho častému obracení zraku k nebi. Není snadné rozhodnout, zda bych hodnotil lépe Ikarův pád či tento televizní skvost, stejně tak jako nelze rozhodnout, kdo z dvojice Menšík – Brodský byl herecky více přesvědčivý, skutečností zůstává, že obě tyto díla patří k nejlepším a nesmrtelným dílům československé televizní tvorby a o herecké genialitě obou hlavních představitelů nemá smysl dlouze hovořit. (17.08.2018)

Je smutné, že i inteligentní a uvědomělý člověk může spadnout do takových sraček. A ještě mnohem smutnější je, že se z nich nedokáže vyhrabat. Přesně o tom jsou Tažní ptáci, kteří ukazují, že brutální spirála závislosti málokdy někoho pustí ze svých spárů ven a pokud ano, tak rozhodně ne takového, jaký do ní vstupoval. 90% (24.04.2017)

Ikarův pád je oproti tomuto o triedu horší, neviem čím to je, ale Tažní ptáci sú o niečo autentickejší a ani Hanzlík tu neprehráva tak dramaticky ako to má inokedy vo zvyku. Okrem Menšíka to celé tiahne výborne napísaná a ešte lepšie zahraná postava Fendrycha (Vlastimil Brodský). Človek má pocit, že takéto priamo až archetypické tragické postavičky ako bol Fendrych už určite niekde stretol. (10.02.2024)

Ikarův pád jsem vychválil pro jeho syrovost. Tažní ptáci nepolevili, ale ještě přitvrdili. Dějově navazují na předchozí díl, a protože v životě alkoholika existuje jen cesta dolů, příběh je smutnější a atmosféra tísnivější. Herecky jsou taktéž zajímavější. Za všechny zmíním vynikajícího Vlastimila Brodského a skvělého Josefa Somra. Vladimíra Menšíka zmiňovat nemusím. Ten si zopakoval svůj brilantní výkon z minula a znovu ukázal, jaká chyba by byla považovat ho jen za bodrého představitele komických rolí. (07.07.2017)

Na televizní film je to zcela nadprůměrný počin, navíc když vezmeme v potaz dobu vzniku. V pokračování příběhu pana Káry ustupuje Vladimír Menšík jako hlavní protagonista poněkud do pozadí a zdatně mu sekunduje Vlastimil Brodský. Zejména v úvodu filmu se jedná spíše o kolektivní pohled, který se pak střídavě i společně zaměřuje na tyto dvě ústřední postavy. Těžko říct, čí osud je pohnutější a hlubší. Vzniklo vynikající dílo, které je stále aktuální a stále udivuje diváky svým lidským pojetím. (19.05.2018)