Pravý breh, ľavý breh

Oba brehy pokladám za dosť nevýrazné a mám problém o filme niečo napísať. Depardieu patrí medzi mnou neobľúbených hercov, i keď je pravdou, že čím starší, tým horší, a v tomto filme bol ešte relatívne mladý. Nathalie Baye mi tiež pripadala trochu bábikovsky. Možno túto nevýraznú hereckú dvojicu mohol zachrániť kvalitný príbeh, ale otrepaná, schematicky poňatá téma toho veľa neumožnila. Akčné scény boli asi najväčšou slabinou, takže šťastím je, že ich nebolo viac. (02.11.2014)

Hollywoodsky happy end a kopec necností typických pre kinematografiu 80. rokov. Zdá sa, akoby to s postupujúcim časom naozaj vybledávalo do zabudnutia. Avšak samotný námet o postupnom uvedomení si človeka zameraného na zisk, že dá sa pôsobiť aj inak, hoci za cenu tvrdých protiúderov je stále platná. Pretože dnes je takmer každý hrdina a dokáže pomerne presne zanadávať na všetkých tých korupčníkov vo vláde, bankách a korporáciách. Avšak len málokto poukáže na konkrétnych zloduchov, pričom má tvrdenie podporené relevantnými dôkazmi. Okrem tohto všeobecne platného a filmovo vydarene zobrazeného problému (končiaceho vo filme divácky až príliš ústretovo) je dobre ukázaná aj paralelná ľúbostná línia. Advokát moralista sa zapletá s milenkou a musí čeliť nástrahám i v tomto smere. Zo strany manželky aj pomstychtivého bývalého klienta - inak takto cynického obchodníka, resp. úplne typického mamonárskeho hajzla dnešných dní. (25.11.2014)

Když jsem tento film viděl poprvé, byl jsem ohromen jeho přímočarostí a otevřeností. Druhé shlédnutí mě přimělo k zamyšlení o hranicích morálky, kam je možné zajít a neztratit sebeúctu ať už v očích ostatních a především v těch vlastních. Přestože film není právě nejnovější, jeho téma je stále velmi aktuální. Film rozhodně stojí za shlédnutí. (07.11.2010)

Vidím v hlavní roli Gérard Depardieu a očekávám vydařenou Francii. Ostatně jako obvykle u filmů z Francie, kteří jsou natočeny mezi sedmdesátými a osmdesátými. Tenhle ale vypráví hodně zajímavé téma (aktuální i dnes) tak, že ve dvou třetinách se neděje skoro nic. Gérard hraje penězi nasáklého právníka a pak prozře. Jenže jak jsou dvě třetiny nezáživný, tak poslední třetina se rozjede a je v ní jedna absurdní scéna vedle druhé. Nejdříve jsem nechápal, jak tam Gérard ťukne do auta a oni z toho udělají nehodu takovou, jako kdyby spadl s autem z padesáti metrového srázu. No a pak mě dostal závěr, který jsem očekával brutální, jak to tak na Francii bývá a nakonec jsem dostal bitku, která skončí dřív, než vůbec začne. Tomu, co ho Gérard mydlí totiž upadnou kontaktní čočky, tak je spolu hledají, pak si podají ruku a film ukáže titulky. (13.09.2014)

Mladý a velmi úspěšný právník má doma nádhernou manželku, přesto se během jednoho setkání zamiluje do tuctové ženy. Ona však o pohledného a bohatého muže nejeví zájem, protože zastupuje klienty, kteří se neslučují s jejími morálními zásadami. Teprve, když Paul zahodí svoji slibně rozjetou kariéru zradou svého klienta, Saša nazná, že je to pravý muž pro ni a obratem se s ním vyspí. Tím pohádkový příběh nekončí, nezvoní zvonec a pár spolu nežije šťastně až do smrti, protože nejdříve se ještě musí vypořádat s hlavním padouchem. Labro nikdy nepatřil ke stěžejním autorům a režisérům francouzské kinematografie, ale tohle se skutečně hodně nepovedlo i na jeho skromné poměry. V osmdesátých letech francouzský film čekal na resuscitaci nebo eutanazii, Labro se pokusil o to druhé. (09.06.2019)