Jean od Floretty

Dalsi kvalitny film z europskej kinematografie, kam bez debaty patri aj Cinema Francaise. Sice u mna je este vyssie British Cinema, Cinema Espagna a Cinema Italiano spolu so Skandinaviou, ale Francuzi tiez natocili par kultov /v hororoch su Francuzi uplni zabari, no ale to tuna nepatri/. A Jean od Floretty od rezisera Claude Berriho /Uranus 1990, Germinal 1993/ je toho krasnym dokazom. Filmu vladne krasna preslnena Provence, ktora ma ale tvrde podmienky na zivot. Ludia su tu neuprosni, nielen xebe, ale aj k susedom. Uvod filmu divaka navnadi, nuda nehrozi a bola pekne stlacena na minimum. Skoda potom, ze uprostred snimku sa nuda preca len dostavila a rezia az sklzla do priemernosti. Depresivne je vykreslena tema "clovek cloveku vlkom" - teda o nejakej harmonii, klude a vyrovnanosti sa tuna moze tak akurat snivat. Gerard Depardieu /Dva Muzi ve meste, Preparez Vos Mouchoirs/ sa predstavil v roli hrbaca, ktory sa snazi zveladit podu po predkoch a dobyva jej bohatstvo aj za cenu osobneho nasadenia. Namiesto uznania a pochvaly vsak zozne len posmech susedov a okolia. Okrem Depardieu-a sa tu predstavil aj Daniel Auteuil /Nenapravitelni 1980/ a Yves Montand /Brany Noci, Mzda strachu/. Zaver filmu je neskutocne depresivny : namiesto spravodlivosti zvitazila nespravodlivost, depresia a smutok. Claude Berri ako reziser natocil podla mna svoj najlepsi film : 100 % (11.08.2015)

Nadherny pribeh z Provensalska o sousedskych vztazich, hamiznosti a pretvarce. Vyborne vyobrazeny zivot zemedelcu na venkove, kteri trpi nedostatkem vody a nasledne spatne urode. Ve filmu jsem nevidel jedinou chybu na krase, dokonale dilo. Depardieu urcite v jedne ze svych sympatictejsich roli, kterou ztvarnil. Dale pak zaujal Daniel Auteuil v roli podareneho souseda. (31.03.2013)

Jean od Floretty a Manon od pramene, dvoudílná sága z francouzské Provence, kde obě části vytváří k dokonalosti vypilovaný celek. Bohužel však ona titěrná detailní práce, všechna čest, samosebou, vedla nakonec k čitelnosti srovnatelné s prachobyčejnou předvídatelností všech dějových zákrutů. U Floretty tenhle fakt teprve zvolna vyplouvá na povrch a opojení zejména krásnou kamerou a hereckými výkony zúčastněných hvězd francouzského filmu tedy jasně převažuje. Nepolíben předlohou jsem navíc vůbec netušil, zda směřujeme k tragédii či happyendu, tady ona pozdější průzračnost událostí příštích obzvlášť a velmi příjemně nefungovala. Tedy téměř vivat a čtyři zářící hvězdy. Viděno během Season Challenge tour 2015 (19.09.2015)

První část filmové balady zasazené od předhůří Alp. Kdo film neviděl a nechce znát obsah, ať dál nečte. :o) Odvíjí se zde doslova hra na život a na smrt. Ugolin zvaný Kohoutek je prosťáček, který se nadchne pro pěstování karafiátů, nemá ale na svém pozemku dost vody. Jeho strýc je ochoten zakoupit vedlejší pozemky s pramenem, leč narazí na neochotu u majitele. Při potyčce ho smrtelně zraní. Pozemek dostává synovec, hrbatý syn Floretty se kterou se César dřv znal. Oba dva začnou splétat ďábelský plán, jak sousedovi dopomoci k neúrodě s nadějí, že se odstěhuje a pozemek jim prodá. To se nakonec stane, když Hrbáč za dramatických okolností umírá. Malá Manon je svědkem, jak Ugolín s Césarem obnovují zasypaný pramen. Více v komentáři u filmu Manon od pramene. (29.12.2014)

Slyšíte řvát cikády? Cítíte, jak žhne slunce a vysává život z rostlin, plodin a květin, na jejichž výnosu jste závislí? Tak to je přesně to místo v Provance, ve strmém, skalnatém údolí, tam, kde stojí starý, velký, opuštěný dům, ve zpustlèm okolí, kde i olivy mají problém. A přichází dědic Depardieu, se svou krásnou a nadanou manželkou a malou blonďatou dcerkou, s touhou, vytvořit zde skvělé bydlení a prosperující podnikání. Ono by to šlo, jenže - pozemek má málo vody. A tak se pinoží, pachtí, přichází o iluze i peníze.To takhle mladý soused, řečený Kohoutek, a jeho strýc, Yves Montand, možná něco ví...třeba, kde je pramen.Hmm..určitě výborný film, kde všichni tři protagonisté byli jednoduše vynikající.Naivní, nadšení, zoufalí, pracovití do úmoru, ale i zlí, chamtiví, mdlejšího rozumu, leč ten selský jim zůstal. A Provance je krásná, ač tyhle skalnaté vrchy opravdu nemusím. (01.01.2015)