Jean od Floretty

Herecky skvělé, lokacemi nápaditě a velmi milé, ale ta stopáž... Zahrnu do tohohle komentáře i Manon od pramene, protože to je vlastně jeden dlooouhý film. Čtyři hodiny na takový děj jsou rozhodně příšerně moc a bohužel tím hodně utrpělo tempo, ač závěrečný zvrat byl celkem výživný. Škoda, mít to tak dvě a půl hodiny, byla by to paráda. 60% (10.07.2017)

Marcel Pagnol ve svém románu inicioval hodně silný archetypální příběh a režisér Claude Berri (specializující se na adaptace velkých francouzských románů - mimo Živé vody adaptoval i Zolův Germinal) ho vhodně rezonoval a rozvrstvil - motiv člověka bojujícího proti intrikám svých bližních (zde nepřejících sousedů), v archetypu hada zahřívaného vlastní hrudí, i transgenerační pomsty patří k těm základním prvkům lidské empirické výbavy. Nezměrným přínosem je navíc zřejmě nejlepší role Gérarda Depardieu... Ve své jednoduchosti převelice silný příběh a stejně silný film, jehož vázaným pokračováním je druhý, neméně dobrý, díl nesoucí poetický název Manon od pramene... (26.08.2008)

Otvorene priznávam, že tento štýl je mi cudzí. Vo Francúzsku akoby existovala celá „škola“ adaptácií kanonickej románopiseckej literatúry, kam patrí i Pagnolova L'Eau des collines. Problém s týmito adaptáciami je, že nezriedka pripomínajú skôr než film len predĺženú ruku literatúry, ktorá si so sebou nesie väčšinu kladov a záporov predlohy. Dvojdielny film Clauda Berriho (ktorého druhú časť považujem za o čosi lepšiu, jednak z dôvodu vyťaženia väčšieho dramatického náboja pri riešení rodinných väzieb medzi postavami, jednak vďaka výraznejšiemu režijnému štýlu, jednak z omnoho prízemnejšieho subjektívneho dôvodu s názvom Emmanuelle Béart :-) ) je podľa mňa rovnaký. Štylisticky príliš významne nevybočuje z francúzskych štandardov, nemôže sa opierať o pôvodnosť relatívne otrocky prevzatého príbehu a primárne vsádza na výkony hercov pohybujúcich sa v krásnom vidieckom prostredí. Snaha „nasiaknuť“ rurálnou poetikou pomaly snímaných vrchov a údolí ešte výraznejšie spomaľuje a riedi celkom konvenčné rozprávanie s časovými skokmi naprieč ročnými obdobiami. V komentároch často spomínaná dôsledná výstavba a príprava priestoru na zvraty opäť poukazuje na literárny pôvod a celkovú zastaranosť. Berrimu sa jednoducho nedarí preniesť so silou pôvodného románu do sveta ostrých kontrastov medzi prostými, ale prirodzene prefíkanými roľníkmi a rodinou Jeana, ktorý so svojimi mestskými znalosťami do ich sveta nezapadá. Rovnako filmu neprospieva rozloženie do dvoch takmer dvojhodinových častí tam, kde by stačil komplexný celok o pol hodinu až hodinu kratší a s vypustením pre dej nepodstatných scén dynamickejší. V tejto podobe odporúčam radšej si prečítať knihu. 60% Season Challenge Tour 2015 (09.09.2015)

Živá voda od Marcela Pagnola patří k mým velmi oblíbeným knihám. Tento film je adaptací její první části a musím říct, že se skvěle povedla. Perfektně vybraní herci hráli své postavy tak, že zapadaly do představy, jíž si čtenář udělá při čtení knihy. Stejně tak vybrané lokality navozovaly atmosféru městečka Bastides v knize. Claude Berri odvedl velmi dobrou práci a mě nezbývá než říct: Merci beaucoup! (10.01.2012)

První díl jednoznačně táhne příběh o tragédii Depardieuho, která i přes to, že ho nemám rád, na mě hluboce zapůsobila. Jednoduché drama o sousedké závisti, která dokáže eskalovat v neskutečných rovinách mě prostě dostalo. Životní role? Asi všechny hlavních postav.. ale nejspíš to je klišé. Natěšenost na druhý díl maximální. (01.04.2015)